foto: zzsuk.cz/Prokop Voleník, ZZS UK
Krizové situace bývají někdy životní příležitostí. Naskytnou se tomu, kdo je připraven. Tomu, jehož profese může kritickou situaci významně pomoci řešit. Náš aktuální host byl připraven v mnoha ohledech – je nejen zkušený zdravotnický záchranář profesí, ale i garantem preventivně výchovné činnosti a tiskovým mluvčím Záchranné služby Ústeckého kraje. Prokop Voleník, DiS:
Jste víc záchranář, nebo tiskový mluvčí, nebo tvůrce mediálního obrazu ústecké záchranky?
Srdcem a duší jsem stále záchranář. Nyní se především věnuji profesi tiskového mluvčí a public relations ústecké záchranky. Mám dále na starosti preventivně výchovnou činnost. Je to úžasná kombinace velmi zajímavé práce. Hovořím o práci záchranářů, věnuji se edukaci o správném poskytování první pomoci a podílím se na několika projektech.
Vzhledem k tomu, že v médiích byla situace v době nouzových opatření masívně komunikována, je vaše umístění opravdu cenné. Hodláte se věnovat výhradně komunikaci, opustíte běžnou všední "záchranařinu"?
Určitě neopustím. Mám možnost být stále zdravotnickým záchranářem, sloužím několik služeb jak v sanitce, tak na dispečinku. Je pro mne velice důležité neztratit kontakt s urgentní medicínou a se svými kolegy záchranáři. Nominaci a umístění ve finálové TOP5 v soutěži LEMUR 2020 – Cena PR v kategorii tiskový mluvčí za státní správu bylo pro mne překvapením. Nevnímám to jen jako svůj úspěch, ale celé naší krajské záchranné služby. Vítězství jsem vůbec neočekával. Byl to pro mne zcela upřímně šok. Kolegové mluvčí, kteří byli nominovaní, jsou velcí profesionálové a v oboru působí mnoho let. Prestižní ocenění vnímám jako osobní závazek a výraznou motivaci nepolevit ve svém úsilí a práci.
Mají tiskoví mluvčí společný zájem, cíl, nebo možnost, více využít "opinion making"?
Úkolem tiskového mluvčí je nejen komunikace s médii. Podílí se také na vytváření pozitivního veřejného mínění k organizaci, kterou reprezentuje. Společné zájmy, cíle? Určitě ano.
Budovat v povědomí veřejnosti důvěru, že se na nás mohou při zdravotních potížích nebo úrazech kdykoliv obrátit. Zdravotnická záchranná služba je vysoce profesionální, nepřetržitě fungující složka IZS. Jsme mnohdy vstupní branou do zdravotního systému České republiky. Poskytování přednemocniční neodkladné péče krajskými ZZS v ČR, s přímou návazností na akutní lůžkovou péči, je podle mého názoru jeden z nejlépe fungujících zdravotních systémů, který nám mohou závidět některé další státy nejen v Evropě. Kompetence záchranářů, vysoké nároky na jejich medicínské znalosti, dovednosti a získané zkušenosti, jsou dnes při zpětném ohlédnutí nesrovnatelné. Myslím, že je zapotřebí o těchto změnách v systému ZZS mluvit, vytvářet kampaně a smysluplné projekty. Zdá se to být nelehký úkol, je to však výzva. Je důležité ukázat, co vše ZZS umí a jaké smysluplné projekty realizují.
Měl jste někdy pocit, že na situaci slova nestačí?
Slovy nelze vyjádřit hrůzné a reálné skutečnosti tragických událostí. Smrtelné dopravní nehody, kdy v autě zahyne celá rodina nebo násilné trestné činy. Médiím sděluji jen fakta, tedy počty osob a všeobecný charakter jejich zranění. Emoce přicházejí ze záběrů televizních kamer a z fotoaparátů kolegů novinářů.
Co bylo pro vás nejdramatičtější v době nouzových opatření, kdy jste prožil opravdu napínavé okamžiky?
Pandemie onemocnění SARS-CoV-2 byla pro nás zdravotníky zcela novou zkušeností. Počáteční nedostatek přesných a ucelených informací pro veřejnost zatížil zdravotnická operační střediska, systém tísňové linky 155 a krajské hygienické služby. Vše vyřešilo zřízení speciální linky 1212. Důležité bylo rychlé vytvoření algoritmů ochrany a zajištění speciálních ochranných pomůcek pro činnost zdravotníků.
V Ústí nad Labem je největší výjezdová základna ZZS Ústeckého kraje. Její součástí je zdravotnické operační středisko a letecká záchranná služba. Pro bezpečné zajištění operačního řízení výjezdových skupin v Ústeckém kraji došlo k dočasné a nutné izolaci řídícího střediska. Velmi obětavě přijali někteří kolegové záchranáři práci na dispečinku a vzdali se na přechodnou dobu výjezdů v sanitce. Chodili do práce jiným vchodem, nepotkávali se s ostatními výjezdovými kolegy. Tisíce výjezdů a hodin v ochranných oblecích, používání respirátorů, horko, zvýšená námaha. To vše zažívali záchranáři ve výjezdech. Všem záchranářům ZZS ÚK patří za jejich obětavost, nasazení a profesionalitu velké díky. Dnes je vše opět v normálním běžném provozu. Stále však používáme algoritmy ochrany. Chráníme tak nejen sebe, ale také naše současné a budoucí pacienty.
A můj osobní okamžik? V polovině března jsem byl jmenován do krizového štábu ZZS Ústeckého kraje. Byla to pro mne velmi cenná profesní i životní zkušenost, za kterou děkuji.
Autor: Jan Hovorka
Foto: zzsuk.cz