foto: vlada.cz/Profesor Roman Prymula
Odešel z místa náměstka ministra zdravotnictví na pozici vládního zmocněnce. Poslední týdny se na něj soustřeďovala pozornost médií, ale i nejširší veřejnosti. Byl několikrát v průzkumech označen jako ten, jemuž veřejnost nejvíc důvěřuje. Průzkumy jsou průzkumy, realita může zakrátko být jiná. Jaká témata čekají na nového vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, profesora Romana Prymulu?
Jaké budou Vaše první kroky, projekty v horizontu dejme tomu šesti měsíců, na pozici vládního zmocněnce?
Chtěl bych vytvořit novou koncepci výzkumu a vývoje tak, aby se excelentní české objevy snáze uplatňovaly v podobě patentů, průmyslových vzorů, ale i licencovaných molekul v České republice. Proto bude nejprve nutné zmapovat současné projekty a efektivitu jednotlivých vědecko výzkumných institucí. Cílem bude návrh rozvoje vědy a výzkumu v nosných oblastech, kde bude dominovat zejména prevence a onkologie. Rovněž bude snahou lépe provázat jednotlivé grantové agentury, tedy GAČR, TAČR a AZV v oblasti medicínského a biomedicínského výzkumu a vývoje a nastavení transparentního institucionálního financování.
Prošel jste profesně mimořádně složitým obdobím. Najdete v událostech minulých měsíců nějakou pozitivní zkušenost?
Určitě to bylo nejhektičtější období v mém životě s vysokou mírou odpovědnosti a minimem času na rozhodování. Pozitivní bylo určitě úsilí běžných lidí, kteří spojili své usilí a například šili roušky a byli schopni si vzájemně pomáhat. Byla to také obětavá práce zdravotníků v první linii, obrovská pomoc AČR a celého Integrovaného záchranného systému.
Je české zdravotnictví lépe připraveno na případné další mimořádné události, i v oblasti zdravotní gramotnosti, informačních systémů a komunikace směrem k veřejnosti?
Každá obdobná událost je zdrojem obrovského poučení. Ukazuje se, že jsme poměrně zranitelní v oblastí různých biologických hrozeb, které nejsme schopni úplně predikovat. Během krizových měsíců jsme vyvinuli systém chytré karantény, který propojil jednotlivé segmenty systému v podobě KHS, odběrových míst, laboratoří, call center, ale i důležitých elektronických prvků. Celý systém by měl výrazně usnadnit záchyt a izolaci pozitivních osob v případě druhé vlny epidemie. V současnosti probíhá institucionalizace systému pod vedení hlavního hygienika. Měl by sloužit univerzálně i v případě jiných budoucích biologických hrozeb. To, co je nutné rovněž zlepšit, je informování veřejnosti a racionálnější informování veřejnosti prostřednictvím masmédií.
Média se vrací stále častěji k tématu TCM, v souvislosti s Vašimi historicky danými pozicemi. Shledáváte TCM přínosnou i nadále, jako doplněk západní medicíny? Máte zkušenosti a informace, jak je využívána ve světě?
Tradiční čínská medicína je využívána v řadě zemí světa jako doplňková metoda, vhodná pro prevenci a léčbu různých psychosomatických onemocnění, kde prokazuje svoji účinnost. Jistě nikdy nevytlačí západní medicínu a nechce jí konkurovat. Těžko lze však chápat některé hysterické reakce, vždyť TCM nikdo nikomu nevnucuje, a proč by ji nemohli využívat ti, kterým pomáhá.
V mnoha zemích má integrativní a sdílená medicína pevné místo. Může být i u nás balíček vybraných a ověřených metod TCM standardní součástí zdravotní péče, někdy v budoucnu?
U nás to v horizontu několika příštích let bude nepochybně otázka soukromých zařízení, i když některé metody jako například akupunktura, mají poměrně široké uplatnění. TCM se výrazně zpolitizovala a to jistě ničemu neprospívá.
Podpoříte návrhy projektů, zkoumajících metody západní medicíny a TCM, na základě EBS (EBM?), jako tomu bylo ve FN Hradec Králové?
Určitě nebude vytvářen nějaký panel, který by se věnoval specificky TCM. Pokud budou aplikovány projekty, které budou založeny na principech EBM, bude je možné uplatnit v jednotlivých panelech.
Autor: Jan Hovorka