foto: www.lifmat.cz/Prof. MUDr. Martin Prázný
Ústřední téma telemedicínské konference LIFMAT, která proběhne 8. a 9. září v pražském Cubex centru je diabetologie. Vyzkoušet moderní technologie, zjistit zdravotní stav pomocí umělé inteligence, nebo změřit vitální hodnoty.
To a mnoho dalšího čeká na návštěvníky v pátek 9. září, kdy se Cubex centrum otevře široké veřejnosti.
Jedním z organizátorů konference je profesor Martin Prázný, vedoucí lékař Diabetologického centra VFN a předseda České diabetologické společnosti. Jaký význam má telemedicína pro toto onemocnění a je možné díky moderním technologiím sledovat riziko zhoršení stavu? I na to odpověděl pro HOSPITALin.
Patří diabetes k nejrozšířenějším chorobám, kterým říkáme civilizační?
Diabetes je velmi rozšířené onemocnění, počet pacientů se každoročně zvyšuje. V současné době máme v České republice přes 1 080 000 osob s diabetem a předpokládaný nárůst do roku 2030 je cca na 1 300 000 osob. Znamená to že v příštích 8 letech přibude přes 200 000 pacientů. Civilizační onemocnění říkáme cukrovce, protože narůstá právě v době, která je spojená s rozvojem společnosti, s blahobytem, snadnou dostupností potravy a nedostatečným pohybem. Život v moderní společnosti je však často spojen se stresem, který k rozvoji cukrovky také přispívá.
Jaký význam může mít telemedicína právě pro tato onemocnění? Podpora průběžné kontroly, sběr dat a jejich odesílání, upozornění…
Význam telemedicíny u pacientů s diabetem nebo se zvýšeným rizikem diabetu nebo u osob s nadváhu a obezitou, jejíž počet také významně vzrůstá, bude obrovský. Důvodem je velký počet pacientů, kteří budou potřebovat v této souvislosti zdravotní péči a management zdravého životního stylu a na které současné personální zdroje ve zdravotnictví nebudou stačit. Uplatnění telemedicíny a digitální medicíny se nebude týkat jenom léčby cukrovky pomocí ovlivnění životosprávy, ale také její prevence. Pokud se začne včas a intenzivně, někteří pacienti se mohou cukrovky i zbavit.
Možnosti digitální terapie, online komunikace a virtuální modely se velmi rozvíjejí, zvláště v posledních pár letech. Projevily se výrazně i ve vašem oboru?
V oboru diabetologie vidíme v poslední době velký nárůst prostředků digitální medicíny, jde o reakci na obrovskou potřeby zdravotníků, ale také mezi pacienty, zejména mladších věkových kategorií. Lidé v mladším a středním věku mají dnes větší zájem o své zdraví z hlediska prevence a chápou, že zdravý životní styl přizpůsobený jejich možnostem může pomoci předcházet metabolickým onemocněním, tedy i cukrovce a obezitě, nebo zmírňovat jejich průběh. Digitální terapie doplňkem ke klasické zdravotní péči, kterou by pacient rozhodně neměl zanedbávat, a k moderním lékům.
Mohou technická zařízení usnadnit život pacientů bez rizika zneužití, například z hlediska kyberbezpečnosti?
Jako u všech digitálních prostředků existuje riziko zneužití, na kybernetickou bezpečnost ve zdravotnictví jsou proto kladeny vysoké nároky. Pokud má být digitální aplikace nebo platforma certifikována jako zdravotnický prostředek, musí splňovat vysoké nároky na bezpečnost. K větší bezpečnosti přispívá také sám uživatel svým chováním, ochranou přístupových údajů do systému a volbou vhodných hesel.
Je možní sledovat také chování pacienta, které by zaznamenalo zvyšování rizika zhoršení stavu?
Takové systémy již existují, mohou pacientům zasílat upozornění a doporučení pro změnu chování nebo na nutnost kontaktu se zdravotníkem. V případě zjištění kritické události mohou i zdravotníky k pacientovi přivolat.
Existují různé aplikace, měřící tělesné hodnoty, kroky, vypité tekutiny - patří do telemedicíny?
Samozřejmě. Ideální je propojit více zdrojů dat, nejčastěji do „chytrého telefonu“. Některé senzory lze propojit automaticky a sledovat kontinuálně záznam krevního cukru (glukózy), počet kroků, nebo tepové frekvence. Zaznamenat můžeme vhodnou váhou s připojením také hmotnost pacienta a některá další tělesné parametry, ušlou vzdálenost, nadmořskou výšku, ale i některé pacientovy návyky a fyziologické funkce, např. spánek. Příjem potravy a tekutin si pacient musí do aplikace zaznamenat sám, někdy může pro lepší dokumentaci jídlo i vyfotit a uložit do aplikace. Nasbíraná data se pak analyzují a poskytují komplexní náhled na pacienta, tím umožní personalizovanou přizpůsobenou péči ušitou pacientovi na míru.
Počítá digitalizace zdravotnictví, řízená MZ ČR, s projekty zaměřenými na diabetologii?
Obecně se s podporou digitální medicíny v ČR počítá, ale zatím jsme spíše v začátcích. Je nutné vytvořit vhodný legislativní rámec, zařadit digitální medicínu správně do praxe, zajistit její udržitelnost a atraktivitu, vyřešit systém hrazené digitální péče a komunikovat o nových možnostech s pacienty.
Může telemedicína přispět k získávání použitelných dat třeba z pacientských organizací?
Netuším, jakým způsobem by to bylo možné, pacientské organizace obvykle žádné použitelné telemedicínské údaje neshromažďují.
Zahrnují diabetologové do léčby podpůrné metody, jako třeba akupunkturu?
Více spoléháme na klasickou západní medicínu založenou na důkazech z klinických studií a z reálné praxe. Častý kontakt s pacientem, jeho motivace a neustálé povzbuzování zvyšují šanci na úspěšnou léčbu, která je dnes založena na moderní farmakologické léčbě, úpravě životosprávy a snížení stresu pacienta. Pokud někomu udělá akupunktura dobře, ať na ni chodí, ale neznám nikoho, kdo by po ní zhubl nebo snížil glykémii. Pokud by to tak bylo, chodilo by po světě polovina obyvatel (to je podíl osob s nadváhou, obezitou, diabetem) napíchaných jehličkami jako ježci. Účinnější, než akupunktura je připojit se do vhodné aplikace k řízení životosprávy a začít na sobě pracovat.
VSTUPENKY SE SLEVOU PRO ČTENÁŘE MAGAZÍNU HOSPITALin ZDE:
//www.hospitalin.cz/zpravodajstvi/lifmat-2022-moderni-technologie-v-medicine-a-rizeni-zivotniho-stylu-5861.html