foto: www.ministrzdravi.cz/Pavel Gruber
Příliš pomalu postupující digitalizace, projekty, plány a studie bez konkrétní realizace, stále náročnější poskytování zdravotní péče a utíkající čas. To staví pacienty do role trpných čekatelů, do fronty sice oprávněných, ale jen zčásti obsluhovaných klientů. Nová platforma to chce změnit. Jak, pro koho a proč? Odpovídá Pavel Gruber, ředitel projektu Ministr Zdraví:
Nezávislá nebo průniková platforma, jakou vytváříte, vzniká zpravidla díky pocitu, že podobný směr nebo model komunikace zásadně chybí. Je tomu tedy tak, chybí?
Ano, domníváme se, že chybí. Bezesporu nejsme první občanská platforma s ambicí podpořit tolik potřebné změny v českém zdravotnictví, nicméně jsme přesvědčeni, že nabízíme konkrétní vizi v kombinaci s unikátním týmem odborníků a odbornic, od lékařů a profesionálů ve zdravotnictví, po ekonomy, právničky, vrcholové manažery velkých firem, ale i expertky na digitalizaci, zástupce pacientských organizací, sociální geografky a epidemiology, lékárnice a další. Částečně jsme se inspirovali v anglosaském prostředí, kde mají tyto tzv. advocacy think tanks in public health dlouhou tradici. Mimo to cítíme, že máme štěstí a přicházíme v ten správný moment, kdy většina klíčových aktérů vnímá, že bez většího důrazu na prevenci a digitalizaci nebudou tolik potřebné změny v českém zdravotnictví možné.
Jste významná skupina lékařů. Co Ministr zdraví z této pozice vzkazuje pacientům?
Jak už jsem uvedl výše, nejsme jen skupina lékařů, nýbrž platforma, ve které jsou zastoupeni experti a špičky napříč obory. Pacientům a tedy nám všem nabízíme, že v dlouhodobém horizontu přispějeme ke změnám v českém zdravotnictví, které povedou k jeho udržitelnosti, zachování všeobecné dostupnosti a hlavně - k prodloužení doby, kterou každý z nás prožije ve zdraví! Zároveň s tím vzkazujeme, že zdraví je kapitál, který každý z nás má a je odpovědností každého z nás jak s ním naloží.
Jedním z cílů je zvýšit věk dožití o pět let do roku 2030. Co nabídnete nebo na co upozorníte z hlediska zajištění kvality takto nabytých let? Rady, dokonalejší péči, dostupnou prevenci…?
Nejde nám o prodloužení absolutního věku dožití, ale o prodloužení života ve zdraví. Je to zásadní rozdíl, protože nemá velký smysl prodlužovat absolutní dobu dožití, pokud tato není provázena kvalitou života, tedy životem ve zdraví. Pokud je podle posledních dat délka dožití ve zdraví v Česku 61 let a výhledově bychom ji dokázali prodloužit třeba na 65 let, tak jednoduše každý získá několik let, které si bude moci užít v plném zdraví, a to za to stojí ne?
Hodně mluvíme o digitalizaci zdravotnictví. Rozvoj technologií proniká všude. Je technologie a individuální, osobní péče a vztah lékař-pacient v rovnováze? Nevzdaluje se jedna skupina druhé?
V první řadě je potřeba říci, že ohledně digitalizace skutečně zaostáváme. My zdůrazňujeme, že data patří pacientům, což je bohužel pohled, který se v dnešní praxi neodráží. Zároveň jsme si velmi dobře vědomi rizika tzv. digital gap, tedy aspektu, na který se ptáte, digitalizace nesmí nikoho vylučovat nebo omezovat, je potřeba myslet i na skupiny (jak pacientů, tak lékařů), pro které by digitalizace mohla představovat překážku. Hlavní ovšem je, že pojem digitalizace vnímáme komplexně, tedy jako systém zdravotnictví, kde jsou data všeobecně dostupná každému a kde jsou všechna rozhodnutí přijímána na základě objektivních datových podkladů, což bohužel rozhodně neodpovídá současné situaci.
Ochrana dat se stala zásadní disciplínou ve zdravotnictví. Budete garantem získaných informací, které přicházejí od klientů, nebo je budete postupovat i dalším subjektům v oblasti zdravotní péče?
Ochrana dat je klíčová a v této souvislosti je třeba říci, že současná situace je natolik špatná, že každá změna může být pouze změnou k lepšímu. My, jako Ministr Zdraví, ale rozhodně žádnými pacientskými daty disponovat nebudeme a disponovat nechceme. Naší ambicí je přispět k systémové změně tak, aby zdravotnická data byla všeobecně dostupná, nicméně v žádném případě nejsme my aktérem, který by je měl mít v jakékoliv formě mít k dispozici.
Právě osobní vztahy, model rodinný lékař a podobně se z oblasti komunikace vytrácejí. Co je příčinou? Nebo to nevadí?
Komunikace je bezesporu zásadní, ovšem jinak se z této otázky musím omluvit, protože toto není oblast, které se věnujeme a kde tedy máme a nabízíme potřebnou expertízu. Dodám snad jen, že dostupnost tolikrát zmiňovaných dat by například mohla pomoci ukázat, kolik času zdravotníkům na komunikaci reálně zůstává a třeba ukázat, jak je možné tento ukazatel vylepšit.
Vyšší věk předpokládá i lepší kondici fyzickou i duševní. Zahrnuje váš projekt i aktivity v oblasti pracovní, volnočasové, tréninku paměti, oddalování projevů psychického stáří?
Duševní zdraví je od toho fyzického neoddělitelné a proto je potřeba, aby se mu dostalo stejné pozornosti. Právě takto to jako Ministr Zdraví vnímáme. Ovšem opět připomenu, že naší ambicí nejsou konkrétní aktivity, nýbrž snaha podpořit a iniciovat systémové změny. A například prevence v oblasti duševního zdraví je hodně zanedbávaná oblast, kde je ohromný prostor pro zlepšení.
Vraťme se na začátek: Ministr zdraví – jak vykládáte název? Trochu provokuje, trochu evokuje terminologii čínské historické medicíny, nebo je to ironická parafráze?
Ano, jistá míra nadsázky v našem názvu je, nabízím dvě cesty, jak jej uchopit. Z pohledu prevence a zdraví, kdy se na zdraví můžeme dívat jako na kapitál. Jde o odpovědnost každého z nás a tady každý z nás může být Ministrem Zdraví. Můžeme tedy říci, že naším cílem je, aby v Česku bylo 10 milionů Ministrů Zdraví. Druhý pohled je institucionální - od roku 1989 jsme měli 25 ministrů zdravotnictví, ale žádný se skutečně nevěnoval zdraví a proto přicházíme my, jako Ministr Zdraví, nezávislá platforma, jejíž jediným cílem je zlepšit zdraví Čechů a Češek a prodloužit nám všem dobu života ve zdraví.
Autor: JAN HOVORKA
Foto: Archiv P. G.