Ondřej Dostál: Pravidla měla být vytvořena na začátku epidemie. Je nejvyšší čas to dohnat

Ondřej Dostál: Pravidla měla být vytvořena na začátku epidemie. Je nejvyšší čas to dohnat
foto: zdravopravo.cz
24 / 04 / 2020

Debata o rozhodnutí Městského soudu Praha se rozjela na plné obrátky. Vláda bude řešit příští týden situaci podle krizového zákona, kde lze uplatnit jiná kritéria. Ondřej Dostál uvažuje, že by se vláda měla s případně poškozenými podnikateli předem dohodnout o kompenzacích. Za všech okolností by ale měla ústava bránit pošlapávání lidských práv nebo nástupu diktatury.

Soud rozhodl ve váš prospěch, poukázal jste na to, že vládní opatření jsou chaotická, svévolná. Znamená to, že všechna rozhodnutí, vydaná v této souvislosti, bude nutné revidovat?

Nutné to bude jen u opatření, které soud zrušil, tedy omezení volného pohybu a omezení maloobchodního prodeje. Žádoucí by to ale bylo i u mnoha dalších. Konkrétně, mimořádným opatřením byla omezena plánovaná péče v nemocnicích, v některých z nich poklesl rozsah péče vykázané pojišťovnám až o 50%, tedy zjevně zde vzniká hrozba pro pacienty, kteří nebyli včas léčeni. Řešit se už dávno měly i otázky financování zdravotní péče v epidemii, jednak z hlediska úhrad, jednak odměn zaměstnanců v první linii, které premiér slíbil. Na tyto a mnohé další otázky by bylo dobré nyní zaměřit pozornost a v rámci krizových opatření pro každou z nich vytvořit pravidla. Mělo se tak stát již na začátku epidemie, nyní je nejvyšší čas to dohnat. 

Významný advokát Tomáš Sokol předpovídá záplavu žalob na stát a podobné následky. Dává k tomu rozsudek prostor?

Domnívám se, že rozsudek zvyšuje šanci domoci se po státu kompenzace škod, které podnikatelé v důsledku opatření utrpěli. To se vztahuje mimochodem i na poskytovatele zdravotních služeb, kteří museli obvyklou péči omezit, poskytovat ji v méně výhodném úhradovém režimu, kvůli opatřením jim vznikly dodatečné náklady, případně museli své provozy úplně uzavřít. Jde třeba o lázeňskou péči. A to jak za období, pro která platila soudem zrušená opatření, tak i pro budoucnost. Pokud totiž vláda opět vydá nová opatření v rámci Krizového zákona, bude z něj vyplývat nárok na kompenzaci škod bez dalšího. Spory ovšem i zde nepochybně budou vznikat o výši požadované náhrady a souvislost újmy s krizovými opatřeními. Soudy tedy budou mít co dělat. Vláda tomu ale může předejít tak, že se na kompenzacích s podniky či jejich asociacemi předem dohodne.

Kde je hranice mezi nezbytností řídit stát z hlediska bezpečnosti obyvatel při pandemii a svobodou, kdo je autorita, která to objektivně určí?

Na pandemii je potřeba efektivně reagovat, ale Ústava musí také obsahovat bariéry proti tomu, aby nebyla pod záminkou epidemie pošlapána základní práva nebo zavedena diktatura. Proto Vláda v epidemii řídí stát, ale nouzový stav podléhá kontrole poslanců a vydaná opatření mohou přezkoumat soudy. Ty mohou opatření zrušit, když překročí zákonné mantinely – například když si ministr přivlastní pravomoc, kterou mít nemá (jako se stalo nyní), nebo pokud jsou omezení svobod zjevně nepřiměřená aktuálnímu riziku. Soudy se ohledně „odborných“ věcí chovají spíše zdrženlivě, ale pokud jde o právní svévoli, překročení pravomocí nebo právnický faul na některou skupinu občanů, autor opatření musí počítat s tím, že u soudu narazí.

 Autor: Jan Hovorka

Foto: Archiv OD/zdravopravo.cz

Tagy článku

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace