ON Kladno čekají změny a nové kroky ke stabilizaci situace. Nastoupí nový ředitel, lékaři, zdravotníci i další pacienti předpokládají optimisticky laděnou budoucnost. Každý k tomu může nějak přispět, především z řad zaměstnanců. V Oblastní nemocnici Kladno je už čtvrtým rokem hlavní sestrou Mgr. Aneta Heřmanová.
Jaké chystáte změny v nemocnici v tomto roce?
Největší změnou tohoto roku je vyhlášení výběrového řízení na pozici ředitele nemocnice, které se uskutečňuje v těchto dnech. Doufám, že nové vedení bude pokračovat v započaté rekonstrukci nemocnice, která přinese komfort pro pacienty, ale i personál. S tím je spojeno otevření nových oddělení např. DIOP - oddělení dlouhodobé ošetřovatelské péče. Oddělení tohoto typu je málo a čekací doby jsou dlouhé nebo jsou tato oddělení pro příbuzné daleko.
Můžete nabídnout benefity sestrám, které se zajímají o místo u vás, a jaké?
Všeobecným sestrám a i jiným nelékařským zdravotnickým pracovníkům nabízíme náborový příplatek 20 až 50 tisíc korun, možnost využití dětské skupiny, pro mimokladenské nově příchozí zaměstnance ve spolupráci s magistrátem nabízíme možnost městského bytu, všechny zaměstnance zařazujeme do tříd podle dosaženého vzdělání, což některá zdravotnická zařízení nedělají. Zaměstnancům proplácíme přesčasové hodiny, na oddělení, kde mají zaměstnance v dlouhodobé pracovní neschopnosti, rozdělujeme za tohoto zaměstnance mzdu pro ostatní, kteří za tyto zaměstnance pracují. Poskytujeme slevy v ústavní lékárně, nabízíme stravenky.
Nově od tohoto roku studentkám kladenské Vyšší odborné školy zdravotnické, nabízíme placenou souvislou praxi, kterou mohou vykonávat v jakémkoliv jiném zdravotnickém zařízení. Od tohoto kroku si slibujeme, že studentky poznají kladenskou nemocnici, zalíbí se jim zde a nastoupí k nám jako kolegyně.
Souhlasíte s hodnocením, že naše zdravotnictví je v hluboké krizi?
Souhlasím s tím, že zdravotnictví má problém, který se nyní začíná projevovat nedostatkem všech pracovníků ve zdravotnictví. V Kladenské nemocnici se tento problém začal projevovat v loňském roce, kdy jsem najednou na seznamu uchazečů o zaměstnáni neměla ani jednoho zájemce. Vždy se do nemocnice hlásilo alespoň dost zájemců o místo sanitářů, bohužel ani na tyto pozice se nikdo nehlásí. Domnívám se, že je to tím, že firmy v okolí Kladna nabízejí lepší finanční podmínky a méně stresu. Dalším problémem českého zdravotnictví kromě financování, o kterém se neustále mluví, je přebujelá byrokracie, kdy zdravotničtí pracovníci nemají čas na pacienty, všeobecné sestry vyplňují nesmyslné množství dokumentace jen, aby ji vyplnily, ale v počtu například na interním oddělení jedna všeobecná sestra se sanitářem na 25 pacientů v noci, kdy má příjmy, stará se o velmi nemocné většinou staré pacienty, kteří změnou prostředí mohou být neklidní, je toto nadlidský výkon. Do této problematiky zasahují různé soukromé společnosti, které jsou přísnější než vyhlášky a zákony, myslím si, že toto by mělo skončit a zdravotničtí pracovníci, by se měli hlavně věnovat pacientům a ne dokumentaci.
Jaký máte názor na vzdělávání sester, odložený zákon a objektivní potřeba?
Vzdělávání všeobecných sester se stalo nepřehledné pro zdravotnické pracovníky i pro pacienty, kteří neznají názvy některých profesí, natož co tito zaměstnanci mají za kompetence. Myslím si, že změna je nutná, už z důvodu malého zájmu studentů o obor zdravotnický asistent, od tohoto roku praktická sestra. Zájemci o tento obor nevědí jak dlouho budou studovat, jaké budou mít kompetence a uplatnění v praxi. Je potřeba vzdělávání stabilizovat a uchazečům o toto studium dát jistotu. Nyní jsou dva tábory, kdy jeden říká, že všeobecné sestry musejí mít vysokou školu a druhý, že ne. Já patřím k tomu druhému. V praxi se nám bohužel ukazuje, že úroveň některých vysokých škol není dobrá, obzvlášť, když studium nenavazuje na obor zdravotnický asistent. Některé vysokoškolačky mají pocit, že budou pouze v pozici manažera a jsou pak velmi překvapeny, že musejí samostatně zvládat základní ošetřovatelskou péči o pacienta, protože pomocného personálu je v současné době nedostatek. Ve zdravotnictví je nejdůležitější praxe, spojení vědomostí s dovednostmi a zdravý selský rozum, který se bohužel poslední dobou někam vytrácí.