Příběh Olivera Šteindlera je v mnohém výjimečný a najdeme v něm několik rovin, jen zdánlivě od sebe vzdálených. Už od patnácti se připravoval na studium v zahraničí, pak padl výběr na Čínu.
Ačkoli mu ještě zdaleka není třicet, má rozhled, zkušenosti a kvalifikaci, a hlavně budoucnost před sebou. Vystudoval a ovládá Tradiční čínskou medicínu (TCM), je schopen nejen léčit, ale také připravovat studie a analýzy na nejrůznější témata v různých zemích, začíná působit v médiích. Chápe svět jako otevřený prostor, nabízející propojení nejen terapeutických metod, ale i kultury, umění, politiky, nejmodernějších technologií.
Tři roky jste studoval i TCM, vaším hlavním oborem jsou mezinárodní vztahy. Jak a kde se tyto oblasti prolínají?
Je pravdou, že na první pohled se to může zdát jako dvě velice odlišná témata. Občas pohled z jednoho úhlu se může prolínat s jiným proudem, aniž bychom si to v počátku uvědomovali. Tím, že již žiji v Asii bezmála devět let, tak můj pohled na svět a přístup ke každodennímu životu se do jisté míry změnil. V Evropě dost nahlížíme na život a vědu dost atomisticky a snažíme se většinu věcí oddělit od okolního kontextu. V Asii se daná tématika vnímá spíše holisticky v kontextu okolí a faktorů které ovlivňují zkoumané téma. Například v Asii se pokrmy sdílí mezi všemi zúčastněnými u stolu aby se utužily vazby, zatímco v Evropě je to naopak, každý si hledí toho svého. Tak jako je velice asijské propojovat struktury jak sociální, kulturní, ekonomické, tak i já jsem zvažoval jak propojit mé tři roky studia a praxe TCM, tedy akupunktury s magisterskou thesí v oblasti mezinárodních vztahů a zjistil jsem že v rámci Evropy, potažmo České republiky, je veliká snaha rozvíjet Tradiční čínskou medicínu.
Podle našich informací směřuje podpora TCM ze strany čínské vlády také do rozvojových zemí. Jak to můžeme hodnotit, jako charitativní pomoc, podporu méně efektivního zdravotnictví nebo obchodně-strategickou činnost?
Strategie Číny rozvíjet ekonomickou kooperaci se neomezuje pouze na obchodně strategickou činnost. Ostatně tak jak je v čínských zvyklostech, je důležité nově příchozího člověka nejdříve blíže poznat. Tak je tomu i v kontextu mezinárodních vztahů, kde je vhodné seznámit danou zemi se svou kulturou, aby dynamika vztahů byla lépe pochopena, a tudíž vedla k lepším diplomatickým a obchodním vztahům.
V rámci iniciativy One Belt One Road, ekonomickou iniciativou, která propojuje Asii, Afriku a Evropu na ekonomické bázi, tak je také snaha seznamovat veřejnost s čínskou kulturou. Tak je to i z části s TCM, která je nepochybně součástí více než 3000 let staré kultury, kde i císaři staré Číny využívali její metody a popisovali je ve svých manuskriptech. V návaznosti na její úspěšnost, TCM expandovala do Koreje, Japonska, Vietnamu, kde přetrvala dodnes a je vyhledávaná pacienty. V dnešní době se TCM uplatňuje tam, kde tradiční západní medicína nepomůže. Co se týče charity, Čína mi přijde poměrně pragmatická. Podporováním TCM nabízíte fyzickou doplňkovou metodu prevence chorob, kterou lze kombinovat se západní medicínou a která řeší akutní problémy poměrně rychle. Zefektivňuje se tak zdravotnictví, což je přínosem pro pacienta v rozšiřování možnost jak prevence, tak i rychlého zásahu.
Celý rozhovor najdete na tcmrevue.cz