_2.jpg)
foto: M. Růžička/Nora Gill, ředitelka CzechTourism SK
Nejen Českou republiku postihla krize cestovního průmyslu. Turisté rušili rezervované pobyty, hotely prakticky zůstávají zavřené. Velké problémy hrozí lázním a ozdravným či rehabilitačním zařízením. S potížemi se potýkají i provozovatelé kempů nebo památek. Jak vidí možní turisté nabídky, které najdou v České republice? Přijedou v hojnější míře třeba sousedé Slováci? A proč? Ptali jsme se a odpovídá (i na jiné věci) Mgr. Nora Gill, PhD, ředitelka CzechTourism Slovensko:
CzechTourism, stejně jako řada dalších institucí, vstupuje do zcela nové situace. Jaké jsou nejvýraznější změny, které musíte řešit, ve strategii, marketingu, v získávání klientů?
Pandemie dost otočila hlavní fokus, kterým pro naši národní agenturu bezesporu je propagace destinace Česká republika v zahraničí. K tomuto primárnímu účelu byly zřízeny zahraniční pobočky České centrály cestovního ruchu, agentury CzechTourism po světě a v tomto smyslu všichni vyvíjíme své aktivity směrem k odborné veřejnosti, médiím i laické veřejnosti. Bezprostředně po vypuknutí Covid-19 CzechTourism ve spolupráci s Fórem cestovního ruchu připravil foto-seriál pro sociální sítě s výzvou „Změňte jen termín, nerušte cestu, zachraňte turismus.“ Bylo připraveno celkem14 vizuálů, abychom kampaní obsáhli všechny české a moravské regiony. Aktuálně se v koordinaci s regiony a dalšími partnery intenzivně připravuje v CzechTourism spuštění kampaně na znovuoživení a podporu domácího cestovního ruchu. Nese název #světovéČesko a probíhat bude od června až do konce letošního roku. Jejím cílem je odstranit případné obavy z cestování, ukázat na kvalitu služeb v České republice a také představit atraktivní, ale doposud méně známá místa napříč republikou. V modifikované formě ji převezme i naše zastoupení na Slovensku, využijeme skutečnosti, že Slováci rádi a ochotně jezdí do regionů, rozhodující je pro ně zážitek. Úplně čerstvou informací směrem k odborné veřejnosti je nabídka CzechTourism pro české subjekty v oblasti turismu účasti na veletrzích s dobou konání do konce letošního roku za zvýhodněných podmínek.
Přinesla pandemie pro turismus něco pozitivního? Náhodou a jako „vedlejší efekt“…
V horizontu několika nejbližších měsíců je to zřejmě možnost užít si atmosféru např. Prahy nebo Českého Krumlova bez nekonečného proudu turistů z celého světa. Někdy už návštěvník úplně přišel o atmosféru, o unikátního genia loci, protože v křivolakých úzkých uličkách historických měst se především snažil uhýbat před selfie tyčemi a proudem lidí uhánějících v protisměru. Mnohem větší pozornosti se začnou zřejmě těšit přírodní lokality, na které je Česká republika bohatá - nabízí perfektně značené pěší trasy, cyklostezky, hypotrasy, vyhlídkové věže, tzv. stezky v korunách stromů (Lipno, Krkonoše, Dolní Morava, Pustevny), očekávám, že se zvýší zájem i o tzv. venkovský cestovní ruch. Zelenou tedy bude mít trávení volného času na čerstvém vzduchu, přidanou hodnotou např. pro děti může mít u pobytu na statku či farmě krmení zvířat nebo péče o ně. Je to zážitek a zároveň učení se nenásilnou formou, takové, z jakého by měl radost i J. A. Komenský, jehož 350. výročí úmrtí si letos svět připomíná. V neposlední řadě pandemie zřejmě rozšíří řady těch, kteří se zdráhají cestovat letecky. K ekologickým důvodům, které ve švédštině vedly dokonce ke vzniku nového výrazu „flygskam“, tedy jakéhosi „studu z létání“ přibyde i zdravotní aspekt, resp. zvažování zdravotního rizika letecké dopravy.
Co jsou hlavní atraktivity České republiky, osvědčená lákadla, která budou zaručeně fungovat?
Pokud bych měla mluvit o slovenském trhu, který znám za 10 let působení ve slovenské kanceláři CzechTourism nejlépe, jednoznačnou stálicí pro Slováky jsou návštěvy českých a moravských hradů a zámků. Nejen že jich máme velmi mnoho, to ostatně Slováci také, ale na mnoha zámcích u nás se nachází často dochovaný bohatý, originální mobiliář. Navrácená šlechtická sídla do majetku původních vlastnických rodů jsou rovněž něco, na co na Slovensku nenarazíte. Kdo zažil prohlídku zámku v Kostelci nad Orlicí s Františkem Kinským, ubytoval se v kouzelném zámeckém apartmá na Jemništi u Jiřího a Petry Sternbergových nebo při procházce zámeckým parkem v Častolovicích potkal paní Dianu Phipps Sternberg jak pečuje o své milované růže, asi se mu zážitek na dlouho zapíše do paměti. Pro mnohé Slováky je samozřejmě velice atraktivní Praha nebo návštěva míst UNESCO. Pokud bychom zmiňovali klientelu rodin s dětmi, jejich cílem bývá často ZOO Lešná u Zlína, Velký a malý svět techniky v Ostravě-Vítkovicích nebo Aqualand Moravia v Pasohlávkách. Všechny tyto destinace jsou blízko slovenských hranic, proto jsou vhodné i na jednodenní výlet či víkendový pobyt. V segmentu lázní jsou číslem jedna pro Slováky jednoznačně Luhačovice, i pro nezaměnitelný architektonický rukopis Dušana Samo Jurkoviče, slovenského architekta, který na několika místech Moravy i Čech zanechal svou unikátní stopu.
Výběr pro klienty se velmi zúžil, je to velká příležitost k budování intenzívnějších turistických tras a programů mezi CR a SR?
Jednoznačně ano. Koronavirus změnil svět, alespoň do doby, než bude k dispozici vakcína. Otevírání hranic pro turismus bude zřejmě pozvolné, česká vláda mluví o semaforu a rozdělení zemí dle míry předpokládaného rizika. Slovensko se s pandemií doposud vypořádalo excelentně, počet mrtvých s Covid-19 se již před několika týdny zastavil na čísle 28 a snad již stoupat nebude. Je proto předpoklad, že na onom pomyslném semaforu bude již brzy Slovensko svítit zeleně a vzájemné návštěvy našich zemí se vrátí k intenzitě, jakou se vyznačovaly před pandemií a snad se ještě malinko zvýší. Máme oproti jiným zemím ohromnou výhodu bývalého společného státu - nemáme jazykové bariéry, cestovat můžeme „po zemi“, jsme si blízcí i kulturně a máme ochotu si vycházet vstříc. Slováci v Česku rádi jezdí do regionů, do míst, která regulérní cizinec neobjevil, jako jeden příklad za všechny uvedu zámek Milotice na jižní Moravě. Tomu s návštěvností výrazně pomohl i film Jiřího Vejdělka Poslední aristokratka, natočený podle předlohy kastelána zdejšího Milotického zámku. Třešní na tomto milém dortu jsou kostýmované prohlídky v areálu zahrad za přijatelnou cenu, kterým málokterý návštěvník odolá. Další důležitý aspekt cestování mezi Českem a Slovenskem je jeho celoroční přesah, nejde tedy o destinace, které jsou vytížené především v létě. Slovenský turista v České republice splňuje přesně to, co strategicky nejvíce potřebujeme, tedy zvýšení regionální návštěvnosti a její rozložení po celý rok.
Budete komunikovat také lázeňská centra, léčebné a relaxační pobyty?
Propagace lázní je dlouhodobě součástí naší komunikace jak směrem k tour operátorům, tak k nejširší veřejnosti a médiím. Nejedná se ani tak o medicínský turismus v pravém slova smyslu, protože i Slovensko je lázeňskou velmocí, akcentujeme pobyty spíše wellnessového a relaxačního charakteru. Na konci loňského roku jsme společně s obchodně-ekonomickým úsekem českého zastupitelského úřadu v Bratislavě zrealizovali workshop pro odbornou veřejnost a odborná média, kterého se zúčastnilo 10 českých lázeňských subjektů a ohlas na tento projekt byl mimořádně pozitivní. Lázním organizujeme tiskové konference na Slovensku, propagujeme je na facebookové stránce zastoupení, jejich novinky zařazujeme do našich newsletterů. Oblíbené jsou novinářské infocesty. Zástupcům slovenských médií jsme představili kromě již zmiňovaných Luhačovic také Karlovu Studánku, Velké Losiny, lázně Bělohrad, Třeboň, Bechyni, Vráž, Poděbrady, Teplice v Čechách nebo západočeský lázeňský trojúhelník. V tomto trendu budeme, samozřejmě, pokračovat i dále. V našem plánu jsou aktuálně lázně v Jeseníku a také jediné lázně Plzeňského kraje, Konstantinovy lázně.
V konkurenci termálních lázní s vysokou kvalitou služeb, které jsou na Slovensku, náskok v Česku nemáme. Co ale byste doporučila, co na Slovensku v této oblasti není?
Pokud bychom zůstali u termálních lázní, jsem přesvědčená, že např. Velké Losiny nabízí velkou přidanou hodnotu lázeňským hostům jednak krásným zámkem, ke kterému se vážou temné příběhy čarodějnických procesů (natáčel se zde i slavný film Kladivo na čarodějnice) nebo papírnou na ruční papír, založenou koncem 16. století, která nepřestala s produkcí už více jak 400 let. Velkolosinská papírna je nejstarší fungující papírenskou manufakturou ve střední Evropě. Prvotřídní servis v lázních je dnes již samozřejmostí, co však vytváří přidanou hodnotu, jsou atraktivity v okolí s kvalitními službami a špičkové gastro. Z pohledu čistě léčebného jsou myslím výjimečné Lázně Luhačovice, které léčí děti s nemocemi dýchacího a trávícího ústrojí nebo s kožními nemocemi již od věku 1,5 roku. Samozřejmý u tak malých dětí je doprovod rodičů.
A naopak - proč a kam by měli čeští turisté a „dovolenkáři“ zamířit k sousedům na Slovensko?
Slovensko je atraktivní v mnoha směrech a Češi to velmi dobře vědí. V příjezdovém cestovním ruchu jsou na prvním místě, v minulém roce jich na Slovensko přijelo zhruba 777 tisíc. Už dávno neplatí, že je zajímají jen termály nebo Tatry, i když slovenská příroda je vskutku nádherná, rozmanitá a divočejší než ta naše. Více jako dříve je slyšet češtinu například v Bratislavě. Za návštěvu ale určitě stojí region Spiš nebo východ republiky, ať už Prešov nebo Košice. Mnozí asi budou překvapení, jak architektonicky zajímavé a kulturně živé město Košice jsou. V Prešově stojí za návštěvu rekonstruovaný Solivar, patřící mezi nejvýznamnější technické památky Slovenska nebo kousek od Prešova opálové doly. Jen málokdo ví, že jsou to nejstarší opálové doly na světě. Pro veřejnost se otevřely v roce 2015, jejich chodby dosahují délky až 35 km, z toho pro veřejnost je přístupný asi jeden kilometr z nich. Provozovatelé dolů využili nucené uzavření kvůli pandemii a nově zpřístupnili dalších asi 300 metrů chodeb ve štole Jozef. Cestou do Prešova je možné se zastavit v historické Levoči, která je zapsána na Světový seznam hmotného kulturního dědictví UNESCO nebo na další UNESCO památku Slovenska - majestátní Spišský hrad. Podobně jako Česká republika pro Slováky, i Slovensko je pro Čechy atraktivní na opakované návštěvy, dovolené či výlety.
Návazně na stále trvající opatření proti pandemii, a také prevenci, jaká budou opatření v rámci standardního turistického ruchu? Získají klienti někde přehled o možné zdravotní péči, podmínkách pro ošetření nebo hospitalizaci v nemocnicích, záchranné službě a podobně?
Základem klidného cestování je vždycky kvalitní cestovní pojištění, určitě je vhodné se před cestou do zahraničí i bezplatně zaregistrovat. Pro Čechy je to Drozd (Dobrovolná registrace občanů ČR), registrace funguje pod Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a pro Slováky se nabízí podobná možnost registrace na webu slovenského Ministerstva zahraničních vecí a európskych záležitostí.
Co se týče opatření přímo naší agentury, resp. našeho cestovatelského portálu kudyznudy.cz, nejen kvůli současné pandemii jsme rozšířili služby tohoto portálu navázáním spolupráce s aplikací Záchranka. Zaměří se na osvětu bezpečného cestování a na informovanost turistů na území České republiky o případném efektivním přivolání zdravotnické záchranné služby, případně horské či vodní záchranné služby. Kdo má v mobilním telefonu tuto aplikaci staženou, nalezne v ní tlačítko, které ho k Záchrance přímo dovede. Po kliknutí na ni je možné poslat nouzovou zprávu přímo na dispečink zdravotnické záchranné služby. V případě, že aplikace Záchranka nainstalována nebude, dostane se uživatel přes tlačítko aplikace Kudy z nudy přímo do GooglePlay nebo do AppStore, kde si ji bude moci stáhnout zdarma.
Autor: Jan Hovorka
Foto: M. Růžička