foto: www.zhkhk.cz/MUDr. Jana Kolářová, Rehabilitace Nemocnice Nový Bydžov
Rehabilitační oddělení novobydžovské nemocnice se stalo jedním z nejlépe vybavených pracovišť svého typu v zemi.
Tým zaměstnanců rehabilitačního oddělení, který se ročně postará o přibližně 500 hospitalizovaných pacientů a další stovky lidí procházejících ambulancemi, byl doplněn o robotické posily. Tyto i další nové moderní přístroje za více než 40 milionů korun byly pořízeny díky dotacím z programu IROP, ale i z vlastních zdrojů nemocnice. Současná situace ale bohužel rehabilitacím nenahrává. Oddělení je nyní uzavřené a jeho personál pečuje o pacienty na covidových lůžkách.
Úspora fyzických sil fyzioterapeutů a ergoterapeutů i částečné doplnění jejich týmu, ale také přesnost prováděných pohybů, intenzita rehabilitace, široká škála možností nastavení a zábava pro pacienty. Tak shrnuje primářka rehabilitačního oddělení Nemocnice v Novém Bydžově výhody svých robotických podřízených. Ačkoliv naučit se s roboty správně pracovat dá také zdravotníkům práci, pak už šetří čas i personál. „Momentálně máme nedostatek fyzioterapeutů a nové přístroje nám tuto situaci pomáhají částečně řešit,“ říká primářka MUDr. Jana Kolářová, kterou nejvíce mrzí, že oddělení je od listopadu uzavřené. Široké spektrum terapeutických možností nyní tak není možné využívat, a tím ani pomáhat pacientům. „Robot je schopný v některých případech dělat s pacientem fyzicky více, než fyzioterapeut. Například u člověka, který již několik let nechodil, může robot jednotlivé kroky plně provádět za něj, můžeme ale i nastavit, že robot pomůže jen v případě, když člověk dá sám k chůzi náznakem popud, nebo robot může chůzi jen korigovat či přenechat plné aktivitě pacienta,“ vysvětluje Jana Kolářová.
Právě robot k nácviku chůze je největším přístrojem na oddělení. Další mechaničtí robotičtí fyzioterapeuti pomáhají s rozhýbáním a rehabilitací rukou. Tato léčba je určena převážně pro pacienty s neurologickým postižením, například po mozkových příhodách, či po úrazech a operacích, spojených s omezením hybnosti. Urychluje tak čas léčby i její intenzitu a v neposlední řadě fyzické síly fyzioterapeuta. Je to zároveň účinné a zábavné, současně intenzivnější, s možností přesného opakování.
„Významná je tu motivační audiovizuální kontrola pacienta. Na obrazovce před sebou sleduje a kontroluje svůj pohyb, včetně úkolu, který plní. Toto cvičení je pro pacienta atraktivní, jde spíše o hru s 3D animacemi, jejíž výsledky jej motivují. Zároveň je také možné sledovat úspěch a pokroky terapie v porovnání s předchozím cvičením,“ vysvětluje primářka Kolářová. „Například jsme tu měli mladého pacienta, který byl na vozíčku. Nikdy v životě neřídil auto. Najednou si mohl vyzkoušet, jaké to je, když řídí, jaké to je, když má auto udržet na silnici. Byl z toho nadšený. Takové cvičení je potom pro pacienty radostnější a zábavnější, a tím se zvyšuje efekt terapie a samozřejmě i motivace, která je velmi důležitá,“ popisuje primářka.
Nahradí roboti práci člověka?
„Ruce fyzioterapeuta jsou nenahraditelné,“ říká primářka Kolářová. „Živý člověk může pohyby pacientů okamžitě korigovat, vysvětlit a poradit. A především je to právě zkušený fyzioterapeut, který musí robotický přístroj umět nastavit. Musí vědět, jaké cvičení a jaká četnost opakování je pro daného pacienta nejoptimálnější,“ dodává primářka. Ani o sociální složku péče nejsou pacienti ochuzeni. Každému z nich je při hospitalizaci přidělen „jeho“ fyzioterapeut i ergoterapeut, který ho pak celou léčbou provází. Dostupný je i psycholog. Nechybí samozřejmě i zásadní aktivní cvičení. Na oddělení panuje rodinná atmosféra a vzájemná důvěra mezi pacientem a zdravotníkem, která je podle primářky nezbytná.
Na přibližně třiceti lůžkách se střídají pacienti z velké části Královéhradeckého, ale i Středočeského kraje. Kromě jičínské nemocnice, které je bydžovská nemocnice součástí, spolupracuje rehabilitační oddělení i s Fakultní nemocnicí Hradec Králové a dle kapacity i s dalšími, například s nemocnicemi v Mladé Boleslavi, Praze, Městci Králové či Kolíně. „Rehabilitace pomáhá pacientům s diagnózami všeho druhu. Od neurologických diagnóz (stavy po mozkových příhodách, obrna nervů z více příčin, roztroušená skleróza či Parkinsonova nemoc atd.), přes stavy posttraumatické, po neurochirurgických zákrocích, interní či revmatologické. Výjimkou nejsou ani stále častější stavy psychosomatické,“ vypočítává Jana Kolářová.
Kromě zmíněných robotů, kteří pomáhají s chůzí a hybností horních končetin, patří do výbavy oddělení například motodlahy, závěsné systémy na cvičení, moderní lymfodrenáže, elektroléčba s léčebným ultrazvukem a s vakuovou jednotkou, magnetoterapie i vysokovýkonný magnet, lasery, rázová vlna, termoterapie, kryoterapie, vodoléčba vč. bazénu a van s vířivkou či speciálních vířivky na končetiny. Z dalších moderních přístrojů máme přístroj k vertikalizaci a mobilizaci dolních končetin, dále i velmi unikátní a účinné zařízení pro terapii poruch stability s různou mírou postižení. Připravena je také speciální posilovna s počítačem řízenými posilovacími stroji pro pacienty, eventuálně dle možnosti a zájmu i pro zaměstnance.
Rehabilitace v době covidové
Rehabilitační péče sice přímo nezachraňuje životy, ale její výpadek je pro řadu pacientů problém. Všeobecně známým faktem je, že pokud se rehabilitace po prodělaném onemocnění, úrazu či operaci odloží, hybnost se pak vrací hůře a pomaleji, někdy může dokonce dojít k již nezvratným změnám. Fyzioterapeuti se proto snaží své pacienty alespoň instruovat k domácímu cvičení. Novým řešením je pak tzv. telerehabilitace, kdy pacient cvičící doma je propojen přes tablet či počítač s fyzioterapeutem, který jeho pohyb koriguje. Společnost Česká asociace robotiky, telemedicíny a kybernetiky začala právě v této době intenzivně pracovat na distanční terapii a možnosti vzdálené rehabilitační péče formou telemedicíny. Nastavuje pravidla a využití jak v medicínské péčí, tak např. v psychologii i logopedii (včetně spolupráce a jednáními s pojišťovnami).
„I naše oddělení vlastní jeden telerehabilitační systém využitelný pro pacienta s poruchou rovnováhy. Manipulace s ním je snadná, lze jej tedy využít i k terapii na dálku,“ říká primářka Kolářová. „Jak je vidět, možností terapie máme mnoho, cesta se hledá i v této komplikované době. Doufáme a těšíme se, že snad budeme již brzy moci všechny naše možnosti bez omezení využít ve prospěch našich pacientů,“ dodává.
Autor: Lucie Chytilová
Foto: ZHKHK