foto: bulovka.cz/Doc. MUDr. Norbert Pauk
Centrum pro léčbu těžkého astmatu funguje na Bulovce poměrně krátce. Problematiku astmatu detailně vysvětluje vedoucí tohoto centra doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D. z Kliniky pneumologie, 3. LF UK a Nemocnice Na Bulovce.
Co je to vlastně astma a co se odehrává v těle astmatika?
Astma je chronické, celoživotní onemocnění průdušek, ve kterém hlavní roli hrají buňky – ve většině případů jde o buňky z bílé řady a nazýváme je eozinofily. Astma může vzniknout u vnímavého jedince, který se narodí s určitými specifickými geny, a může propuknout vlastně kdykoli během jeho života. Nejčastěji astma vzniká v dětském věku, kde hrají zásadníroli různé typy alergií.. Pacienti pak mohou z dětského alergického astmatu postupně přejít do dospělého věku. A pak jsou různé vlny, kdy se astma může v průběhu zlepšit – u adolescentů tak hrozí, že přestanou brát léky, protože z toho takzvaně vyrostli. Ovšem vrátí se jim to obratem v pozdějším věku. Neléčený astmatik, který přerušil léčbu, pak může být přivezen i záchrankou a může skončit na jednotce intenzivní péče nebo na ventilačních přístrojích. Když je tedy pacientovi diagnostikováno astma, je nutné mu dostatečně a hlavně opakovaně vysvětlovat , že je to onemocnění celoživotní. Zatím nemáme zázračný lék, který by dokázal astma “vypnout”, zrušit ten chronický zánět průdušek a pacienta zcela vyléčit beznutnosti užívání léků – antiastmatik.
Přesto ale spousta astmatiků žije bezproblémový a plnohodnotný život…
Existují léčiva a přístupy k astmatikovi, díky kterým můžeme astma dostat takzvaně pod kontrolu. To znamená, že astma je víceméně stabilizováno a pacient je bez jakýchkoli potížím, to je náš cíl. Lékař se tedy snaží jednak dostat astma pod kontrolu (stabilizaci) a jednak omezit budoucí rizika astmatu, která vyplývají například z opakovaných vzplanutí nemoci (exacerbací) nebo z neadekvátně klesajících plicních funkcí v čase. Příčinou mohou být i nežádoucí účinky léčiv, kterými je pacient (někdy neadekvátně) léčen či přeléčován. Základním léčivem jsou inhalačně podávané kortikosteroidy v nízkých dávkách, někdy i v kombinacích s ostatními antiastmatiky. Zde se nemusíme obávat nežádoucích účinků. Co v současnosti nechceme je trvale podávat celkové kortikoidy v případě těžkého astmatu trvale. Zde máme nové možnosti díky nové biologické léčbě. Celkové kortikoidy jsou nyní určeny hlavně pro astmatiky, které mají akutní zhoršení, tedy tu exacerbaci, zde jsou zcela nutné. Astma v rámci své definice tedy není jedna nemoc, je to heterogenní onemocnění mnoha tváří, přičemž obecně nejlehčí formy jsou spíše u alergického astmatu, které vzniká v dětství. Ale i zde můžeme najít některé obtížné typy astmatu, zvláště když astma vzniká později. A poté obecně, když astma propukne až kolem 40. roku života nebo později, půjde spíše o astma těžšího typu než u dětí. Spouštěčem astmatu u astmatu vzniklém v dospělosti jsou mechanismy, které jsou nealergického původu. Může jít například o vnější prostředí, znečištěné ovzduší, bakterie, viry. Výsledek je opět chronický zánět zprostředkovaný těmi eozinofily nebo jinými buňkami.
Dokážete říci, jak velké procento astmatiků jsou zároveň alergici? Je to skutečně téměř ke sto procentům? Nebo jsou i jedinci, kteří nemají žádnou alergii a přesto trpí astmatem?
Musíme vždy posuzovat konkrétní skupiny pacientů, nemůžeme brát celou populaci jako takovou. Pokud si vybereme řekněme děti do 12 let, tak tam je v 90% alergické astma a jen minimum je nealergické astma. Pokud si vezmeme skupinu astmatiků dospělých, tak tam je alergické astma zhruba 40 % a zbylých 60 % je nealergické astma. V dětském věku může předcházet alergický ekzém, zánět spojivek nebo potravinová alergie (taková alergická kaskáda).
Celý rozhovor najdete na:
//bulovka.cz/na-bulovce-pomahame-astmatikum-centrovou-biologickou-lecbou/