foto: www.agel.cz/MUDr. Vojtěch Mrňka
Purple day neboli Světový den epilepsie připadá tradičně na 26. březen a během tohoto dne se po celém světě daří šířit povědomí o této nemoci, které postihuje již více než 50 milionů lidí po celém světě.
Výrazným symbolem tohoto dne je fialová barva, z čeho vychází i jeho název – Purple day. Onemocnění, které postihuje mnohem častěji mužskou populaci, u příležitosti světového dne více přiblížil neurolog MUDr. Vojtěch Mrňka z Polikliniky AGEL Olomouc.
Jaké jsou, pane doktore, hlavní příčiny epilepsie, kterou trpí lidé napříč generacemi?
Na úvod je třeba konstatovat, že v každém věkovém období se uplatňují jiné příčiny. V dětství jde nejčastěji o vrozené genetické dispozice. U dospělých je častěji podkladem nádor, stavy po cévních mozkových příhodách, úrazy hlavy, alkoholismus nebo drogová závislost. Příčinou ale může být i zánět mozku virový či bakteriální. Záchvaty, které jsou nejviditelnějším projevem epilepsie, se mohou objevit v akutním stadiu onemocnění či po delší době jako pozdní následek.
Lze říct, kterou skupinu pacientů epilepsie trápí více?
Celkově větší je skupina pacientů se sekundární epilepsií, tedy lidé u kterých onemocnění vzniklo jako následek poškození mozku z výše uvedených příčin.
Pozorujete ve vaší praxi růst či pokles pacientů s epilepsií?
Zaznamenávám spíše mírný nárůst pacientů s epilepsií. Je to zřejmě i v důsledku prodlužujícího se věku dožití pacientů, neboť přibývají především polymorbidní pacienti v seniorském věku.
Jakou populaci epilepsie postihuje nejčastěji?
Muži bývají postiženi 2,5 krát častěji než ženy a děti asi 4 krát častěji v porovnání s dospělými. Přibližně u 60 % dětských pacientů onemocnění během dospívání vymizí a tyto pacienty lze považovat za vyléčené. Vyšší výskyt u mužů bych připsal obecně k rizikovějšímu chování, tedy častějším úrazům - ať už se jedná o dopravní nehody, úrazy při sportu nebo různé pády na hlavu z výšky při práci a podobně. Zároveň má mužská populace větší náklonnost k užívání alkoholu a drog. U dětí je potom na vině ještě ne zcela zralá centrální nervová soustava, kde teprve dochází k propojování a dozrávání různých nervových drah. Naopak u seniorů se uplatňuje mozková atrofie a následky cévních mozkových příhod a úrazů hlavy.
Co přesně se děje s mozkem pacienta při epileptickém záchvatu a co ho vůbec vyvolává?
Epileptický záchvat je důsledkem abnormálních výbojů nervových buněk v mozku. Tvorba a vedení elektrických výbojů je klíčovou vlastností normálních nervových buněk. „Epileptické“ buňky jsou však zvýšeně dráždivé a mohou vytvářet výboje nekontrolovaně a synchronizovaně. Dostatečně velká skupina těchto buněk dokáže vytvořit výboj dostatečné intenzity, který se dále šíří a vyvolává záchvat.
www.agel.cz