foto: www.ulekare.cz/MUDr. Soňa Boušková
Legislativu ČR v oblasti zdravotnictví čekají změny. Strmě rostoucí náklady nejen na péči, ale na provoz, produkty a další související potřeby rozkolísávají stabilní modely. Je zjevné, že bude třeba hledat nové cesty, ale i zdokonalit to, co se dávno používá.
Do této uvažované oblasti patří i akupunktura. Podpůrná léčba touto metodou není samozřejmě zakázaná, ale její aplikace naráží na mnoho zbytečných překážek pro efektivnější rozšíření. Chybí dostupnější akreditovaná kvalifikace, nebo propojení do nelékařské sféry. Byrokratická omezení často podpoří spíše odmítavou atmosféru v nemocnicích. Jak je na tom tento obor teď? Odpovídá MUDr. Soňa Boušková, vedoucí lékařka největší české online poradny (www.ulekare.cz) a zkušená akupunkturistka.
Akupunktura je u nás stále využívanější metoda podpory nebo přímé léčby. Kdy člověku pomůže a s čím a kdy naopak akupunktura nepomůže?
Podle toho, co vím, se v Čechách akupunktura nejvíc používá v léčbě nemocí pohybového aparátu, v rámci rehabilitace, v léčbě bolestí nejrůznějšího původu, a pak samozřejmě jako komplementární péče k západně pojímané medicíně. S tím, jak se akupunktura dostává více do povědomí lidí, se rozšiřuje zájem o její využití v léčení dalších stavů od interních nemocí, přes neplodnost po psychické potíže.
Mám zkušenost s akupunkturou jak v ambulantní, tak v lůžkové péči a vím, že i u hospitalizovaných pacientů může pomoci. V případě hospitalizovaných je ale potřeba kvalifikovaného lékařského posouzení, zda je využití akupunktury vhodné. Akupunktura má totiž podobně jako západní léčba svá omezení a kontraindikace. Například neléčí nezvratné stavy jako je rakovinné bujení, nelze ji použít k řešení život ohrožujících stavů, při dekompenzovaných interních nemocech, při vyčerpání, při krvácivých stavech, z větší části v těhotenství a v dalších situacích jako například u psychotických stavů, výrazném fyzickém neklidu. Další kontraindikace se týkají například jednotlivých bodů, například se nepíchá do tkáně prsu, pupíku, do nádorově změněné nebo ozářené tkáně, do ran, zánětu.
Na co by se měl člověk, který hledá akupunkturu ptát před tím, než ji vyhledá? A kam nebo na koho by se měl obracet?
Především považuji za potřebné si před návštěvou terapeuta ujasnit očekávání, co má léčba přinést zejména po stránce terapeutické. A konzultovat s akupunkturistou, zda jsou dosažitelné. Je třeba se připravit také na to, že jde o metodu, kterou zdravotní pojišťovna nehradí a je pravděpodobné, že bude třeba více sezení.
Určitě doporučuji vyhledat lékaře akupunkturistu, který má odpovídající vzdělání a praxi v použití této metody a nebát se nechat si to doložit. Vezměte si, že v Číně je studium Tradiční čínské medicíny (TČM) svou délkou a náročností srovnatelné se studiem medicíny. Doporučuji k akupunkturistovi jít s lékařskými zprávami o zdravotním stavu, protože to mu pomůže ve zhodnocení situace, výběru postupu a vhodných bodů. Pokud terapeut bude tvrdit, že vyléčí nevyléčitelné, zbaví vás chronických léků a nemocí během pár sezení, pak nabádám k opatrnosti a poohlédla bych se jinde.
Kdo v ČR může akupunkturu provádět a kdo by ji měl provádět? A proč? Jaké je srovnání se zahraničím?
V ČR mohou jehlovou akupunkturu provádět pouze lékaři, a to po absolvování studia na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), které je ukončené zkouškou. Samozřejmě je po ukončení studia třeba získávat zkušenosti a pokračovat ve vzdělávání, aby se terapeut stále zlepšoval a mohl akupunkturu uplatňovat v léčbě většího množství nemocí. Od roku 2017 mohou ostatní metody TČM provádět i další zdravotničtí pracovníci.
V zahraničí je to různé. Hodně států usiluje o nějakou formu regulace komplementární medicíny včetně akupunktury, a to z toho důvodu, aby byly nastaveny standardy a pravidla bezpečného používání jak pro pacienty, tak pro terapeuty. Některé státy uznávají akupunkturu jako lékařský obor, například sousední Slovensko. Někde je potřeba se po studiu oboru registrovat jako akupunkturista, než člověk může praxi vykonávat, jako ve Velké Británii, ale lékařem být nemusí. Jinde není použití akupunktury regulováno vůbec, jako ve Španělsku, což může být riskantní vzhledem k potenciálním rizikům plynoucím z nesprávného použití jehlové akupunktury. My se nacházíme někde na půl cesty a legislativně je to poněkud nedotažené.
Vzdělávání a výuka akupunktury je u nás víceméně provizorní. Součástí lékařského vzdělání už není, myslíte si, že kurzy pro zájemce stačí k dobré praxi?
Je to škoda, že akupunktura není v rámci vzdělávání zdravotníků více vyučována, ale na nejedné lékařské fakultě je volitelným předmětem, což je jistě krok dobrým směrem. Je to signál i pro ty, kteří se o komplementární medicínu moc nezajímají, protože výuka na fakultách znamená, že nejde o léčitelský nebo medicínsky zavrhovaný obor. Lékaři se mohou navíc vzdělávat v postgraduálním kurzu na IPVZ. Kurz svou délkou neobsáhne několikaleté prezenční studium celého spektra metod tradiční čínské medicíny, ale poskytuje dobrý teoretický i praktický základ. Aby se akupunktura dočkala většího rozmachu, bylo by podle mého ideální její uznání jako lékařského oboru a bylo by i potřeba mít možnost důkladnějšího akreditovaného vzdělávání v dalších oblastech tradiční čínské medicíny a mít definované, kdo, za jakých podmínek a s jakým vzděláním může kterou metodu praktikovat.
Jde o invazivní metodu. Patří provádění praxe do rukou výhradně lékařům, nebo byste doporučila uvolnění i pro fyzioterapeuty a další zdravotníky? Často je toto omezení srovnáváno například s tatéry, kteří však také narušují povrch těla.
Akupunkturu nelze srovnávat s tetováním, protože zdaleka nejde jen o riziko infekce nebo poranění. Aplikování jehel má svá rizika a vyžaduje vzdělání například v anatomii, Některé body jsou považované za nebezpečné, například kvůli své lokalizaci, některé se nemohou používat při konkrétních stavech jako je těhotenství. V některých situacích lékař může akupunkturu zvolit jako komplementární metodu, například tam, kde jsou relativní kontraindikace, a to je pole, kam bych nelékaře rozhodně nepouštěla.
Protože u nás neexistuje systém vzdělávání tradiční čínské medicíny jako v Číně, kde je součástí výuky anatomie, fyziologie a základy západní medicíny, důkladné dlouholeté studium všeho, co je potřeba znát k bezpečnému a účinnému použití jehlové akupunktury, není podle mého v tuto chvíli možné použití akupunktury rozšířit na nelékaře. Myslím ale, že kolegové zdravotníci z nelékařských oborů mohou po studiu tradiční čínské medicíny s úspěchem využívat jiné techniky, protože akupunktura je jen jednou z léčebných možností, nikoliv jediná možná cesta.
Kde má podle vašich zkušeností akupunktura nejvýznamnější efekt, v jaké oblasti diagnóz, věkové kategorii, prevenci...?
Akupunktura se samozřejmě nehodí pro každého, třeba lidem se strachem z jehel nebude dělat dobře. Ale vesměs je její využití široké a každému, kdo o ni má zájem bych doporučila to osobně probrat s akupunkturistou a zjistit jaké jsou možnosti na základě individuálního posouzení. Přijde mi, že akupunkturu můžeme do určité míry použít všude tam, kde nejsou kontraindikace, nehrozí riziko z prodlení nebo ohrožení zdraví.
Lze jí použít pro všechny věkové skupiny, nicméně u dětí nebo starých pacientů s velkým respektem a samozřejmě se zkušeností a znalostí zdravotního stavu, užívaných léků apod. Pro některé pacienty nebo diagnózy je vhodnější použít jinou než jehlovou formu akupunktury, třeba elektroakupunkturu. Největší efekt má akupunktura tam, kde pomůže s něčím, co člověka hodně trápilo, ať už jde o bolest, omezení hybnosti, neplodnost, tinitus, ale ve všech (nejen přírodních) léčebných směrech nejde o tzv. wow efekt, ale o zbavení se příčiny potíží, odstranění následků, podporu zdraví a jeho udržení. Ve všech těchto oblastech může akupunktura hrát svou roli.
www.ulekare.cz
//app.ulekare.cz/registrace
Autor: JAN HOVORKA
Foto: www.ulekare.cz
MUDr. Soňa Boušková
absolvovala na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 2006. Působila na interním oddělení Ústavu leteckého zdravotnictví, na hepatogastroenterologii v IKEM, v Léčebném a rehabilitačním středisku Chvaly a v ordinaci praktického lékaře. Akupunktuře se věnuje od ukončení kurzu IPVZ roku 2011. Pod vedením prof. MUDr. Ing. Fialy a prof. MUDr. Barešové využívala akupunkturu v léčbě pacientů v LRS Chvaly. V rámci další praxe se ambulantně věnovala akupunktuře zejména v oblasti nemocí pohybového aparátu a léčbě bolestí. Od 2020 pracuje jako vedoucí lékařka největší online lékařské poradny uLékaře.cz.