Čtvrtstoletí vedl Státní léčebné lázně v Janských Lázních, nyní je MUDr. Roman Koudele dva a půl roku ředitelem Oblastní nemocnice v Trutnově.
Stejně jako jeho kolegové v jiných zdravotnických zařízeních v zemi, i on musí zápolit s nedostatkem personálu. „Lékaři odcházejí do odborných privátních ambulancí, protože tam jsou ekonomické podmínky mnohem lepší než v nemocnici,“ říká.

Vzpomínáte si, jak a kdy jste se stal ředitelem trutnovské nemocnice?
Takové okamžiky se nezapomínají. Skončil jsem ve funkci ředitele Státních léčebných lázní v Janských Lázních a přihlásil se do výběrového řízení na ředitele této nemocnice. To jsem vyhrál a nastoupil. Jsem rád, že jsem to místo získal, protože jsem tady po škole před mnoha lety začínal.
Rozhodovaly o vašem nástupu politické vlivy, nebo výhradně vaše profesní kvality?
Jistě tam určité politické vlivy byly, ale ty jsou všude. Nemyslím si však, že byly rozhodující. Spíše rozhodovaly moje zkušenosti a celý můj profesní život ve zdravotnictví.
Jak dlouho jste působil v lázeňské sféře? Je rozdíl vést tuto instituci a nemocnici?
Bylo to více než pětadvacet let. Když jsem nastoupil do nemocnice, musel jsem se učit nové věci, ale to je u manažera běžné. Přešel jsem do segmentu, který se od toho lázeňského liší zejména v oblasti financování a samozřejmě také v odborných oblastech. Financování lázeňství je mnohem jednodušší, než je tomu ve zdravotnickém zařízení, jako je toto. Tam je to přesně dané, kdežto tady vše řídí složitá úhradová vyhláška, v níž je řada nelogičností. V nemocnici například vytvoříte určitou nadprodukci a od pojišťovny ji podle zákona nedostanete zaplacenou, ale pacienty nemůžete odmítnout. A proto, když nesplníte daná kritéria, tak vám ty peníze strhnou znovu. To není normální. V této oblasti by mělo dojít ke změnám.
V jaké kondici byla nemocnice po vašem nástupu v únoru roku 2104?
Myslím si, že byla ve velmi dobré kondici. Byla dobře zainvestovaná, fungující, měla velmi dobré hospodářské výsledky, byla pouze personálně poddimenzovaná. Nedostatek zdravotnického personálu, který se ještě prohloubil, se dnes ukazuje jako velký problém. Zatím ale nehrozí uzavření nějakého oddělení, ale některá jsou na hraně.
Co všechno jste musel po nástupu změnit?
Neudělali jsme žádné drakonické změny. Kromě několika personálních k ničemu zásadnímu nedošlo. Snažíme, aby vedení nemocnice bylo přívětivé, aby se u nás zaměstnanci cítili dobře.
V dubnu letošního roku krajský zastupitel Pavel Trpák žádal vaše odvolání, ale neuspěl. Čím tehdy argumentoval a proč nebyla jeho žádost vyslyšena?
Nevím, proč nebyla vyslyšena. Je to záležitost vedení kraje, které hodnotilo moji práci. Začalo to tím, že jsme tady udělali jednu závažnou personální změnu, která je zcela prokazatelně k dobru nemocnice. Ozval se anonym a napsal cosi k mému povolání. Pan doktor Trpák to podle mého soudu vytrhl z kontextu a porovnával neporovnatelné. Samozřejmě, že lázeňské zařízení, které jsem předtím vedl, má jinou potřebu marketinku, reklamy, tisku prospektů a podobně. On porovnával náklady a dával mi za vinu, že jsem nebyl dobrý hospodář. Z Janských Lázní jsem ale rozhodně neodcházel kvůli špatnému hospodaření. Když jsem odcházel, měli jsme na účtech 40 milionů korun, což tahle nemocnice nikdy mít nebude. Ty peníze šly převážně do osobních nákladů, protože jsme drželi větší počty zaměstnanců a snažili se, aby pojišťovny a ministerstvo uznaly Janské Lázně jako odborný léčebný ústav. Důvod mého odchodu byl zcela jasný: Tehdejší ministr vydal vyhlášku, která drasticky omezila přístupnost pacientů do lázní až o osmdesát procent. Ten výpadek nebylo možné dohnat.
Jak jste tu dubnovou kauzu prožíval? Nechtěl jste to zabalit nebo se jen tak nevzdáváte?
Bylo to nepříjemné a chtěl jsem to zabalit. Ten tlak byl velký, ale obraceli se na mě lidé, kteří mě podpořili, a zůstal jsem tady s tím, že není důvod odejít a že to nevzdám.
Pletou se politici do chodu vaší instituce?
Aby se přímo pletli do chodu nemocnice nebo něco prosazovali, to se neděje.
Jak si vede nemocnice za vašeho ředitelování? V čem je dobrá a kde má naopak větší rezervy?
Ekonomicky si vede velmi slušně, loni jsme hospodařili s vyrovnaným rozpočtem. Letos se to asi nepodaří, na vině je nárůst osobních nákladů. Po ekonomické i zdravotnické stránce nejsou časté stížnosti. Za mého působení byla jedna oprávněná stížnost a týkala se špatně napsaného telefonního čísla. Běží také jedna soudní pře. Pacient si myslí, že nemocnice nefungovala tak, jak měla, my si myslíme opak. Máme tady řadu oddělení, která poskytují vynikající léčebnou a ošetřovatelskou péči. Je těžké jmenovat konkrétně jenom některá z nich. Zlepšit se dá ale vždycky něco. Rádi bychom například zrychlili přijímání pacientů. Na to je ale potřeba více personálu.
O nedostatku nejen nižšího zdravotního personálu, ale i lékařů se mluví stále. Proč je ho obecně málo?
Lékaři odcházejí do odborných privátních ambulancí, protože tam jsou ekonomické podmínky mnohem lepší než v nemocnici. Nelze se jim tedy divit. Domnívám se, že ten systém je v tomto ohledu disproporční.
A jak je to u vás?
Máme věkový problém, několik lékařů se chystá do důchodu. Potřebovali bychom je nahradit. Kvůli nedostatku lékařů je větší jejich migrace. Primáři na odděleních nemají čas si svého zástupce vychovat, přestože na někom pracují hodně let. Volných míst je totiž hodně a lékaři potom odejdou jinam. Hraje v tom roli i feminizace zdravotnictví. Je hodně lékařek, které mají pochopitelně své normální životní úkoly, které plní a odcházejí. Problémů je více, jako třeba složitost vzdělávání. Teď se upustilo od toho, aby zdravotní setry musely mít sedm let studia, což je šílené a není to nutné.
Vidíte řešení, jak by se tato situace mohly, kdy už ne úplně změnit, tak alespoň stabilizovat?
Myslím si, že by pomohlo, kdyby vycházelo z lékařských fakult více mediků. Samozřejmě, když sousedíme s Německem a Rakouskem, kde jsou platy nesrovnatelné, těžko se zabrání odchodů lékařů do zahraničí. Proto by měli mít platy, které by se těm u sousedů aspoň blížily. Je zapotřebí také zjednodušit postgraduální vzdělávání, aby si ho lékaři většinu mohli odbýt přímo na oddělení mateřské nemocnice.
Máte zpětnou odezvu od pacientů?
Pacienti mají možnosti psát na odděleních do sešitu své připomínky. Mohou poslat mail, zřídili jsme funkci ombudsmanky. Musím říci, že převládají pozitivní reakce, než stížnosti, i když občas také zazní. Někdy nestíháme, ale pacienty to po právu nezajímá. Zlobí se, že některá oddělení mají dlouhé objednací lhůty, musejí čekat a podobně.
Byl jste původně neurolog a rehabilitační lékař. Nechybí vám bílý plášť?
Někdy ano, ale řízení zdravotnictví je také zajímavé. Kdyby bylo více těch, kteří zdravotnictví opravdu umějí řídit, tak by se ti v bílých pláštích mohli mít lépe.
Je výhodnější vést nemocnici jako lékař, nebo je spíše výhodou ekonomické vzdělání?
Osobně si myslím, že je lepší, když nemocnici řídí lékař. Zároveň ji nemusí řídit sám. Celý svůj profesní život jsem byl zvyklý vždycky vést zdravotnickou instituci v úzké spolupráci s ekonomem, respektovat ho a zároveň ho žádat, aby on respektoval medicínu a zdravotnictví. Zdravotnický podnik je třeba řídit v symbióze.
Peníze jsou vždy až na prvním místě. Máte jich dostatek?
Vždycky by bylo příjemnější mít peněz více. Ono to ale nejde a myslím si, že to nepůjde nikdy, protože vývoj v medicíně jde strašně rychle dopředu, přístroje i léky se zdražují. Je to boj o kompromis. Lékaři samozřejmě chtějí co nejlépe léčit, s těmi nejlepšími přístroji a dávat pacientům co nejlepší léky. To ale něco stojí. Žádný systém na světě neumožňuje mít všechno.
Jaké máte plány? Přál byste si něco změnit?
Byl bych rád, kdyby se nemocnice příliš nezmenšovala a nezanikala oddělení. Trutnov je druhé nejlidnatější město kraje a zaslouží si dobrou nemocnici s kvalitní zdravotnickou péčí. Bylo by také dobré vytvořit urgentní příjmy, ale tady pro to zatím nemáme prostory a bude to stát hodně peněz. Kvalita ale vždycky stojí peníze.
Co byste chtěl vzkázat vašim nynějším i budoucím pacientům?
Aby byli rádi, že v tomto městě nemocnice je, aby byli spokojeni s péčí a měli někdy trochu více trpělivosti, protože dnešní časy pro zdravotnictví nejsou úplně nejrůžovější.
Hynek Šnajdar