Lékařský odborový klub (LOK) je nástupní organizací Svazu českých lékařů hájí velmi aktivně a hlasitě podmínky, práva a zájmy lékařů. Ve spolupráci s dalšími profesními skupinami tak může ovlivnit podobu českého zdravotnictví. Ještě máme v paměti akci Děkujeme, odcházíme. Jaká je situace dnes a jak vidí možnosti dalšího vývoje nám řekl v rozhovoru pro hospitalin.cz MUDr. Martin Engel, předseda LOK.
Co považujete za největší problém českého zdravotnictví?
Otázka je jasná a jednoduchá, ale odpověď by zabrala snad celý den. Všechno se samozřejmě točí kolem peněz. Nejen, že jich je málo, ale jsou navíc ještě nespravedlivě a nesprávně rozdělovány. Česká republika dává na potřeby občanů nejméně z okolních zemí, přitom naše zdravotnictví je srovnatelné. Co mi vadí? Špatně jsou hodnoceni hlavně zaměstnanci, a ti jsou přitom v systému to nejcennější. Když máte peníze, koupíte jakýkoli přístroj, ale lidi ne. Rád bych, aby se tohle změnilo. Minulé vlády se k zaměstnancům chovaly arogantně a rozvrátily systém. Stovky lékařů dneska odcházejí pracovat do zahraničí. Já jim to přeji, ale ani mnohem boghatší země si nemohou dovolit vychovávat lékaře pro jiné země. To se musí zastavit. Vrátit lidský faktor do medicíny.
Proč se stále (a marně) hledá shoda mezi lékaři, jejichž práce i odpovědnost jsou jednoznačné, a legislativci, kteří patrně tvoří těžkopádné, nesrozumitelné a nepřijatelné normy?
V těchto dnech se připravuje poněkud urychleně zákon o státní službě, částečně kvůli panu Babišovi, a mě fascinují poznámky předchozího establishmentu. Pánové Pospíšil a Kalousek dneska volají, že takto se nedají přijímat normy. Mají ale zřejmě krátkou paměť. Jak to schvalovali oni? Dnes to skoro není v lidských silách, schvalovat tak rozsáhlé úpravy a novelizovat. Měla by panovat elementární shoda mezi vládou a opozicí. Vytváříme přece normy na desítky let. Legislativní proces obecně je v hrozném stavu. Kvalita jde stranou a převažují jen politické zájmy. Občanský zákoník je další příklad. Skoro 3500 paragrafů zasahuje do všech sfér lidské činnsoti, a přitom sami soudci nemají zažité doprovodné normy. Lituju každého kdo půjde k soudu. Nejsem samozřejmě odborník na legislativu, byl to starý zákoník, asi opravdu přežitý, ale kdyby nás vedla snaha o kvalitu, tak proces přípravy a hlavně výsledek by musely vypadat jinak.
V parlamentu je velké procento lékařů, mezi poslanci i senátory, ale i regionálními politiky. Máte jako profesně kompetentní organizace protekci, jste aspoň vyslyšeni s požadavky?
Nevím přesně, nyní je to asi 20 zákonodárců, tedy silná lobbystická skupina. Problém je v tom, že většina z nich okamžitě zapomněla, že byli zvoleni jako lékaři. Jestli někde existuje výhoda, být lékař, tak na volebních lístcích, kde se i z nevolitelných funkcí dostanou vysoko právě lékaři. Ovšem jsou světlé výjimky. Chci určitě zmínit paní senátorku Dernerovou, které je dál především doktorkou a komunikuje s námi. Její veškerá činnost směřuje k tomu, aby se to zlepšilo. Někteří z nich dokonce ani lékařskou práci nikdy nedělali, třeba pánové Langer nebo Šťastný.
Jak byste definoval rozdíl mezi nestátními a státními nemocnicemi, resp. zdravotnickými zařízeními? Mezi privátním lékařem a tím druhý? Řeší trh opravdu všechno?
Chtěl bych to rozdělit na dvě části - ambulanrtní činnnost a nemocnice. V každé je to jiné. V první, ambulantní, s tím nemám problém, jestli je lékař privátní. Nelze se vracet k typům OÚNZ. Lékař si sežene portfolio klientů, je napojen na veřejné zdravotní pojištění, má registr. To je v pořádku.
V oblasti nemocnic je situace komlikovanější, všechny jsou napojeny na systém veřejného zdravotního púojištění, tady nelze ani žádný privátní systém stvořit. Jak se privátní subjekty dostaly k vlastnictví, tomu říkám krádež za bílého dne. Stát nacpal stovky milionů korun do nemocnic a pak to dostal vybraný subjekt za zlomek ceny. To nebyla férová soutěž. Soukromé zařízení by nemělo být napojeno na veřejné pojištění. Nabytí majetku tímhle způsobem nebylo prostě fér.
Na to poukázala tuším i EK, jak se tu privatizovaly nemocnice a co všechno soustředil ve svých rukou například pan Bc. Šnajdr. Doufám, že se justice jednou rozhoupe a zjistí, že nebylo a není možné takhle nabýt majetek.
Nejhorší je netransparentnost. Jsou to většinou akciové společnosti, a každá akciovka má v preambuli tvoru zisku, a to sem nepatří - zdravotnictví by mělo být z principu nonprofitní systém. Na platy zaměstnanců a náklady by v tom systému měly zůstávat, ne jít ndo zisku akcionářů. Myslím, že je dobře, že si nová vláda dala za úkol transparentnější prostředí zdravotnictví. Jsou to veřejné peníze, tak ať je možná veřejná kontrola.
Eeventuelní podmínkou redukce je transparentní a rovné postavení na stratovní čáře. Ať propadne ten, kdo to hůř vede nebo nemá pacienty, ale ne proto, že má nižší platby.
Pokud jde o zaměstnance, jistě víte, že končí výjimka z přesčasové práce, místo 16 hodin je to jen 8. Je to nesplnitelná podmínka, a nelze dělat další výjimky - bylo to už šest let avizováno. Ministerstvo nechalo stovky lékařů ročně odcházet. Němci sem jezdí dělat job veletrhy a odvádět naše lékaře. Není možné naskočit do nového zákona a zase chtít výjimku, to prostě v EU nebude platit.
Musíme teď najít řešení, jak se stavu v EU aspoň přiblížit. Jinak bychom na tom byli za dva roky zase stejně patně.
Může se LOK nějak podílet na kontrole hospodaření nemocnic? Nebo o to nestojíte?
Reálně se ani nemůžeme podílet. Nikdy jsme jako lékaři v nemocnici neměli možnost podívat se na smlouvy, jedná se prý o obchodní tajemství. Ať jde o IT zakázky a podobně. Tak tedy - nedostali jsme se i nikdy k zásadním věcem, u obchodních záležitostí je to nemožné. Myslím ale, že jde o veřejné peníze, a to se musí odkrýt. Proto jsme podporovali novelu zákona o nnemocnicích jako neziskových organizacích. Náš zájem vidět do hospodaření by tu samozřejmě byl, jsou tu jistě rezervy v metodách kontrolní činnosti. Nemáme ale nástroje.
Problém i v tom, zda jsou informace nejen dostupné, ale taky pravdivé, přesné. UZIS shromažďuje data, která jsou z valné části neplatná. Poznali jsme to i při dění v rámci akce Děkujeme, odcházíme. Mám velké obavy, že prostě objektivní data tady nejsou, ať úmyslně, nebo proto, že nahoru se posílají taková, aby dotyční nevyčuhovali. Aby se vyhovělo. I pan ministr Hocát potvrdil, že ani ministerstvo nemá vždycky data zcela objektivní.
Velmi často se hovoří o korupci ve zdravotnictví. Jak to vidíte vy, je to problém, módní mediální vlna, přehnané řinčení zbraněmi, nebo jev, který je nutné definovat a řešit?
Rozhodně nemůžu souhlasit s tím, co napsal třeba exprezident Klaus. V myslím poslední knize se vysmívá těm, kteří zpochybnňují férovost výběrových řízení a podobně. Já myslím, že se tu pořád mluví jen o špičce ledovce, i když jde o stamiliony.
Zákony jsou tu připraveny tak špatně, že stát není schopen vybírat daně. Zdá se mi, že někdy i úmyslně. Stát musí zajistit pro občany minimálně tři funkce - zdravotnictví, vzdělání a bezpečnost. Pokud někdo po nás chce platit daně, tak nám to musí zajistit. A jediní, kdo maximálně odvádí prostředky do zdravotního pojištění, jsou zaměstnanci. OSVČ platí polovinu z toho, stát připívá za své pojistěnce cca čtvrtinou, přitom ti státní jsou nejdražší, čerpají nejvíc, ale jinak to v rámci solidárního pojištění nejde. A když si představíte tu diskrepanci na straně plátců, a z těch peněz se ještě tolik poztrácí, tak je to hrůza. A pokud ministr Heger a ministr Kalousek vyvedou tyhle peníze jinam jako DPH, tak je to prostě krádež. Je to šílený problém, ale nikoho to netrápí, jak se mi zdá. A ani si netroufám odhadnout, kolik stovek miliard vlastně takhle mizí.
Je příjemné poslouchat pana Babiše, jak s tím chce zatočit, ale zdá se mi to trochu naivní. Já nemám rád klišé "běh na dlouhou trať", ale než přesměrujete toky peněz a všechno potřebné zařídíte, jste v rce 2015. Slyšeli jsme už hodně slov, a realita byla jiná. V koaliční smlouvě je docela dost dobrých věcí, ale je třeba je z něčeho zaplatit. My nechceme žádné peníze navíc, na úkor systému, ale aby se k nám vrátilo to, co bylo přes DPH a jiné nástroje zcizeno. Dnes jde zhruba o 15 miliard.
Zrušení zdravotních poplatků vytvoří další deficit. můj zájem není, aby to altili apcienti ze svého. V době kdy sew tak zvyšovala spoluúčast, byly v systému. nebyly to peníze navíc. Není možné se tvářit, že ty chybějící miliardy si ten systém jen tak absorbuje.
Výpadek stokoruny je 2,1 miliardy. Pokud se zruší i další platby, jsme na 6 miliardách, a to nezmiňuji devalvaci koruny. Pozitivní dopady změn a rozhodnutí státních institucí, včetně např. ČNB, se úplně ztrácí.
Co očekáváte v roce 2014 v oblasti medicíny a provozu zdravotnictví? Jste optimista nebo pesimista?
Jsem realista, a tím pádem pesimista. Můžeme říct, že to, co čtete v návrhu koaliční smlouvy, bude prostě něco stát. Když pan Babiš nechce zvyšovat daně, prostě vzniká díra mezi plněním koaličního projektu a představ o úsporách. Ano, já je vidím, ale reálně je to složité a zdlouhavé přesměrovat. Byl bych rád, kdyby bylo zaděláno na něco lepšího, ale úhradová vyhláška není nijak příznivě nastavená. Když nejsou prachy, sliby a spekulace jsou k ničemu. Není přece normální, když v nemocnici máte zhruba 70% produkce, kterou nemůžete ovlivnit. Řídíte fakticky jen 30%, chroniky a podobně. Ačkoli tedy disponujeme tímhle kontrolovaným dílem, jsme trestáni za to, co neovlivníme. Počtu se dají odhadnout a průměrovat, ale přijde závažná dopravní nehoda,epidemie a podobně. Kdybyste švindloval a ty pacienty neměl, je to něco jiného. Jestliže jste ošetřil ale 120% pacientů, nevidím problém, proč by neměli být adekvátně těmto skutečným číslům zaplacení.
V rámci lidskosti, etiky a slušnosti můžete jako lékař improvizovat, pomáhat a dělat řadu dalších věcí, ale v profesním systému je to nepřijatelné, nejde to neplatit. Prokazatelně odléčení a udělaná práce by měla být prostě zaplacená. Tak doufám, že to bude jednou samozřejmé.
MUDR. MARTIN ENGEL
Narozen 12. 10. 1954 v Praze, kde absolvoval v letech 1974-1980 lékařskou fakultu. Od roku 1981 pracoval na radiologickém oddělení Nemocnice MV do roku 1997, kdy došlo ke sloučení s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady, na jejíž radiologické klinice pracuje dosud. Členem LOK od roku 1995, od té doby vykonává funkci předsedy místní organizace, v současnosti ve FNKV. Členem předsednictva LOK od března 1999. Měl na starosti mezinárodní vztahy a přípravu na vstup do mezinárodních organizací. Předsedou LOK-SČL zvolen na mimořádném volebním sněmu v dubnu 2006. Ženatý, manželka lékařka, syn lékař.