foto: Archiv redakce/MUDr. Kateřina Pospíšilová
Počet obyvatel v historických zemích Evropy většinou klesá, pokud nepočítáme nově příchozí obyvatele, narozené jinde. Ale i tak, s prodlužující se délkou života sledujeme konstatujeme spíš zájem o dlouhodobou kariéru a odklad založení funkční rodiny.
Reprodukční orgány člověka samozřejmě stárnou, a v případě touhy po dítěti mohou nastat problémy. Pak nastupují lékaři a metody, které mohou oplodnění podpořit. Více o tématu MUDr. Kateřina Pospíšilová:
Problémy s otěhotněním má čím dál víc párů. Můžeme určit nejvíc důvodů, proč počty narůstají?
Důvodů narůstající neplodnosti ve vyspělých zemích je řada. Především je to posunutí mateřství do pozdějšího věku. Optimální věk pro otěhotnění je u ženy 25 let. Od tohoto věku šance přirozeného otěhotnění klesá a u žen mezi 30-35 rokem je pravděpodobnost přirozeného oplodnění jen 12-17 %. Po 33 roku výrazně klesá kvalita vajíček a vzniká větší pravděpodobnost chromozomálních abnormalit. Je zajímavé, že se dožíváme mnohem vyššího věku než naši předci, ale období menarche (první menstruace), plodnosti a nástup klimaktéria u žen zůstávají stejné po staletí, možná i tisíciletí. Zatímco v 70.-80. letech minulého století měly ženy první dítě mezi 20.-22. rokem, dnes je to minimálně o 10 let později. To, že máme rodičky ve vysokém věku, je jen důsledek obrovského nárůstu asistovaných reprodukcí. Snížená plodnost u žen souvisí i s masivním užíváním antikoncepce v posledních 40 letech. Dnes je běžné, že se mladým dívkám, u kterých teprve začala menstruace, nasadí z nejrůznějších důvodů antikoncepce (často jen kvůli akné nebo nepravidelné menstruaci) a vysadí se za 12-15 let, kdy se žena rozhodne pro těhotenství. Přitom dívka postupně dozrává v ženu a i menstruační cyklus je odrazem tohoto vývoje. Pokud se tento vývoj uměle zastaví, nemá možnost „vyzrát“ a tyto ženy potom bez hormonů nejsou schopny vůbec ovulovat.
Dalším neméně důležitým faktorem klesající plodnosti je i klesající kvalita spermií. Uvádí se, že až 40 % případů neplodnosti je spojováno s mužskou fertilitou. Za posledních 40 let klesl počet spermií o 52,4 % a výrazně narostl počet jejich abnormalit. Dnes se za normu považují pouhá 4 % normálních spermií a 15 miliónů spermií /1 ml ejakulátu. Jen pro srovnání, v roce 1970 byla norma 99 miliónů / 1 ml ejakulátu. Dnes se již otevřeně hovoří o krizi mužské plodnosti. Důvodů, proč k této krizi dochází, je samozřejmě mnoho. Často se uvádí zvýšený stres, životní styl, odsun založení rodiny do pozdějšího věku. Jestliže v dnešní době z deseti vysokoškoláků má pouze jeden kvalitní spermiogram, je nutné se zamýšlet nad tím, co se stalo za posledních 40 let v našem životním prostředí, jelikož se domnívám, že život studenta se za poslední desetiletí příliš nezměnil. Jistě zde hraje významnou roli oxidační stres způsobený wi-fi radiací a zahřívání genitálu při nošení mobilů v kapsách kalhot. Zařízení produkující elektromagnetickou radiaci jsou zaváděna nesmírně rychle, aniž bychom důkladně studovali jejich vliv na lidské zdraví a plodnost. Významnou roli hraje i kvalita stravy a vody. Ačkoliv máme plné supermarkety, většina potravin je zde průmyslově zpracovaná, plná konzervačních přípravků a chemikálií. Osobně se domnívám, že současná mladá generace si více hlídá kvalitu potravin než jejich rodiče nebo prarodiče, častěji nakupuje farmářské nebo bio produkty. Co je ale problém, o kterém se velmi málo mluví, je kvalita pitné vody. Abychom zajistili nezávadnost pitné vody, začali jsme masivně vodu dezinfikovat, nejčastěji prostřednictvím chlóru a jeho sloučenin. Bohužel v pitné vodě dochází k reakci chlóru nebo dalších dezinfekčních přípravků s organickými a neorganickými hmotami ve vodě a tvoří se tzv. DBP (water disinfection by products), které mají prokázaný vliv na plodnost mužů i žen. Stejně tak byl prokázán vliv perfluorovaných sloučenin, které se masivně používají v průmyslu a jsou přítomny v našich interiérech i v pitné vodě, na plodnost. Muži, u kterých byly tyto sloučeniny přítomny v ejakulátu, měli nižší množství spermií, sníženou motilitu a zvýšený počet abnormálních spermií. Stejné účinky má i bisfenol (BPA) nebo ftaláty používané ve výrobě plastů. Takže pokud si třeba kupujeme kvalitní vodu v plastové láhvi nebo jíme či uchováváme potraviny v plastových nádobách, pravděpodobně se kontaminujeme těmito chemikáliemi. Samozřejmě o vysoké koncentraci estrogenů přirozených či umělých v pitné vodě a jejich vlivu na lidské zdraví a reprodukci není třeba hovořit. Jak je vidno, je to celá škála vlivů a myslím, že lidstvo by se tímto problémem mělo začít vážně zabývat.
Je možné nastavit nějaká preventivní opatření, pokud je žena třeba geneticky disponována, má nějaké příznaky možných komplikací a podobně?
Případů, kdy žena má nějaké genetické predispozice, je poměrně málo. Co se týče prevence, tak ta doporučení jsou poměrně jednoznačná. Tedy:
1. Nenasazovat mladým dívkám antikoncepci a srovnat jejich menstruační problémy (bolestivost, nepravidelnost). Západní medicína bohužel nemá jiné prostředky než hormonální. Tady se dobře uplatňuje Tradiční čínská medicína (TCM). Prostřednictvím bylin, eventuálně akupunktury, lze cyklus srovnat a odstranit nepříjemné průvodní projevy.
2. Neodkládat těhotenství! Žena by měla mít dítě mezi 20.-30. rokem, ne později.
3. Kvalitní strava, kvalitní voda, dostatek spánku a pohybu by mělo platit pro oba partnery. Na muže bych apelovala zvláště, co se týče času stráveného u počítače a nošení mobilu v kalhotách.
Jak pomáhá akupunktura, v čem jsou její přednosti, můžeme se opřít o nějaké studie?
Nejen akupunktura, ale i byliny jsou velmi prospěšné pro oba partnery. Jsou šetrné, nezatěžují lidský organismus a mohou srovnat řadu příčin neplodnosti. Západní medicína má poměrně málo možností, jak ovlivnit menstruační cyklus nebo gynekologické problémy. Kromě antibiotik nebo antimykotik pro léčbu infekčních příčin, má k dispozici v podstatě jen hormonální přípravky. Říct ženě s endometriózou, která se v 35 letech snaží o těhotenství, že jedinou možností je operace nebo nasazení hormonální terapie, není příliš povzbudivé. Právě s TCM terapií endometriózy nebo polycystických ovárií, které bývají častou příčinou neplodnosti u žen, mám velmi dobré zkušenosti. U mužů je efekt TČM na kvalitu a kvantitu spermií také významný. Akupunktura má současně velmi dobrý vliv na psychiku obou partnerů, což hraje významnou roli. Schopnost otěhotnět úzce souvisí s psychickou pohodou. Studií o vlivu TČM na fertilitu je celá řada a už jen ten fakt, že většina IVF center v ČR svým klientkám akupunkturu nabízí, znamená, že i západní medicína ji bere vážně. Na druhé straně je potřeba zdůraznit, že problematika neplodnosti v rozsahu, s jakým se s ním v dnešní době setkáváme, je i pro TČM zcela novou oblastí, která se teprve rozvíjí.
Autor: Jan Hovorka
Foto: Archiv redakce
//m.facebook.com/weimei.cz/?ref=page_internal&mt_nav=0
Poznámka: Pokud hledáte konzultaci a pomoc přo řešení vašich problémů s neplodností, včetně procesů IVF, obraťte se na Centrum sdílené péče, Revoluční 19, Praha 1, 773 007 597 nebo recepce@tcm21.cz. (TCM21, s.r.o.).