MUDr. Jiří Váchal: Z Vysočan na ekvádorskou sopku

28 / 11 / 2013

Nadmořská výška prvního patra Centra léčby pohybového aparátu ve Vysočanech je zhruba 220 metrů. Primář tamní kliniky MUDr. Jiří Váchal však rád pobývá o trochu, tedy o hodně výš. Tak od 2000 metrů nahoru. Učarovala mu vysokohorská turistika. Nedávno se vrátil s partou kamarádů z pobytu v Ekvádoru. Největším suvenýrem, který si odtamtud přivezl, jsou zážitky, a o tom, že se mu tam líbilo, svědčí jeho věta: „Rád bych se tam vrátil.“

 

Bez sportu to prostě nejde

„Bez sportu si neumím život představit, a promítá se také do naší práce na klinice, operace či jiné zákroky tu podstoupilo mnoho sportovců i osobností, takže když jsem se kdysi díval na lavičku české fotbalové reprezentace, tak tam bylo tak kolem osmi hráčů, které jsme měli v péči. Sám jsem byl lékařem fotbalistů Slavie, později Sparty i národního týmu a působil jsem také jako lékař ATP při vrcholných tenisových událostech jako byly finále Fed Cupu či Davis Cupu,“ říká MUDr. Váchal.

 

Čtrnáct let a čtrnáct lůžek

To však určitě neznamená, že bychom se nevěnovali běžným pacientům, ba právě naopak. Začali jsme v roce 1999 a od té doby jsme provedli nesčetně operací a zákroků. Máme vlastní operační sál, je tu 14 lůžek pro následnou péči, máme také vlastní rehabilitaci se vším, co k ní patří, a tým ortopedů, který si získal důvěru pacientů. Je nás tu celkem 60 a mimochodem, abych se opět vrátil ke sportu, člen našeho týmu Petr Novák  byl fotbalistou Sparty a Bohemky a v současné době je lékařem Sparty a reprezentace.

 

Nahoru a ještě výš…

Výzvou pro MUDr. Váchala je vysokohorská turistika, byl na různých místech světa, s předposlední výpravou se vypravil do Nepálu, naposledy přišel na řadu Ekvádor. „Byly to dvě zajímavé výpravy, z nichž každá měla vlastní kouzlo. Kdybych měl srovnat přijetí od místních lidí, pak bych se přiklonil k Ekvádoru, kde lidé přijímají takové výpravy srdečněji. Na našich výpravách jsme měli většinou štěstí na počasí, ale v Ekvádoru se přece jen obrátilo proti nám. A tak když  průvodce zavelel k odchodu, museli jsme poslechnout a výpravu přerušit. Jeho rozhodnutí se musí respektovat, vůbec bych nedoporučoval ho neposlechnout, i když jste těsně před cílem. Lidské zdraví je přednější, samozřejmě že vás to mrzí, když už vážíte takovou cestu, ale i s tím je třeba počítat.

 

Pár rad přijde vhod

Ekvádor a vysokohorská turistika se těší velkému zájmu, ale pro mnohé nováčky končí předčasně. Někdy zbytečně A tak pár rad zkušeného přijde vhod. „Jako v každém sportu je potřeba trochu potrénovat tělo a dostat se do fyzické kondice, řádně se připravit po všech stránkách včetně oblečení. A když už hovořím konkrétně o Ekvádoru, tak přiletíte do Quita, které je 2800 metrů nad mořem. Rozhodně si vytvořte dostatečný časový prostor, nespěchejte hned „nahoru“, aklimatizace je velmi důležitá. Zážitky jsou nezapomenutelné, tak se o ně nepřipravte chybou hned na začátku. Co se týče nákladů na jídlo, tak v Ekvádoru nemusíte sáhnout hluboko do peněženky, jídlo je ve většině případů levnější než u nás, a bankovky, které vydáte za ubytování vám také kapsu netrhnou.

 

Cotopaxi – nejznámější sopka Ekvádoru

Kdo nebyl na Cotopaxi, nebyl v Ekvádoru. Tato sopka zaznamenala také českou stopu. V roce 1972 se dostal na dno kráteru Bedřich Mlčoch spolu se svým polským kolegou Jerzy Dobrzyňskim. Sopka je sice v poslední době aktivní málo, to však nic neznamená, může kdykoli vybuchnout. Největší výbuch nastal v roce 1877, kdy v jejím okolí zahynula tisícovka lidí. Nadmořskou výškou 5897 m je druhou nejvyšší horou Ekvádoru. A jak probíhal výstup této výpravy? Bohužel byla to právě ta zkušenost,o které jsem již zmínil, tak jen pár podrobností:  Dostali  jsme se asi 200 metrů pod vrchol. Ale napadl  čerstvý sníh a hrozilo nebezpeční laviny a tak jsme chtíc, nechtíc museli vrátit. Riskovat v takovém případě je nesmyslné. Nechceme se s tím ale smířit, a tak se sem chceme vrátit a výstup uskutečnit. Snad příští rok … Tak doufám, že se to podaří.

 

Galerie v nemocnici

S ubytováním v Ekvádoru radil výpravě Miroslav Lipina, jinak také majitel známé galerie La Femme. A právě ze spolupráce s galerií vznikla myšlenka vystavovat obrazy přímo na klinice, nyní v prostorách rehabilitace. Výstavu samozřejmě může navštívit každý, a těm, kteří čekají na procedury či zákroky, zpříjemní pohled na obrazy. „Spolupracujeme už od roku 2004, a myslím, že k oboustranné spokojenosti. Původně jsme tu měli vždy po dlouhý čas obrazy jednoho výtvarníka, ale teď jsme se rozhodli pro obrazy více umělců. Mám radost, obrazy se lidem líbí, o čemž svědčí i skutečnost, že o některé byl zájem už při vernisáži,“ dodává Miroslav Lipina.

 

Aleš Pohořal