MUDr. Jan Lejčko: Odborná léčba by měla předcházet návštěvě v centru bolesti

MUDr. Jan Lejčko: Odborná léčba by měla předcházet návštěvě v centru bolesti
foto: www.fnplzen.cz/MUDr. Jan Lejčko
21 / 09 / 2022

Místopředseda výboru Společnosti pro studium a léčbu bolesti ČLS JEP, odborný garant pacientské organizace, projektu Nechci bolest, centra ARK ve FN Plzeň. Kytarista (na Doktorfestu), odborný asistent na LF v Plzni, a hlavně lékař Anesteziologicko-resuscitační kliniky FN Plzeň MUDr. Jan Lejčko:

Léčba bolesti většinou probíhá ambulantně. Máte případy, kdy je nutné, nebo efektivnější, pacienty hospitalizovat ve vaší fakultní nemocnici?

V naprosté většině případů postačuje ambulantní léčba. Hospitalizace může být nutná např. po určitém protibolestivém zákroku, kdy je nutno pacienta z důvodu bezpečnosti zajistit a sledovat.

Jako místopředseda SSLB máte autoritu i směrem k systému podpory léčby bolesti. Co ve zdravotnickém systému postrádáte?

Někdy je jednáních s plátci zdravotní péče velmi obtížné a zdlouhavé prosadit novou léčebnou metodu i přesto, že argumenty jasné.

Mohou se na vás obrátit pacienti, kteří jsou v péči jiného odborného lékaře, sami, bez doporučení?

Ano, mohou se na nás obrátit, ale důležité je, aby již návštěvě na algeziologickém pracovišti předcházela léčba a diagnostika na některém z odborných pracovišť – ortopedie, neurologie, revmatologie, neurochirurgie.

Co jsou první signály, že pacient s akutní bolestí směřuje k chronické? 

Především to je doba trvání bolesti, která by měla relativně brzy odeznívat v souladu s tím, jak probíhá hojení a zotavování ze základního onemocnění nebo poranění. Vážným signálem je pak nedostatečně léčená silná akutní bolest.

Velmi často shledáte u pacientů subdepresi, psychosomatické projevy. Dá se jim předejít? Je nutné je odděleně léčit, nebo s pocitem úlevy, snížení nebo odstranění bolesti, odezní?

Přístup k pacientovi s chronickou bolestí musí být individualizovaný, ne paušální. Ne každý pacient musí mít antidepresiva. Klíčový je náležitý kontakt mezi lékařem a pacientem. 

Postcovidový syndrom je stále častější, lidé trpí dlouhodobými problémy. Je možné případné projevy bolesti kloubů, zad, hlavy diagnostikovat jako následek infekce?

Nejen po prodělaném Covidu, ale po jiných infekcích se mohou objevit různé zdravotní problémy, tzn. že i bolest. Není správné vše svádět na Covid.

Mohou lidé řešit následky pracovního zatížení, nevyvážené jednostranné činnosti, nedostatku pohybu, které jim působí bolesti zad, hlavy a podobně, zmírnit nebo odstranit i třeba formou online konzultace?

Na našem pracovišti dáváme rozhodně přednost přímému kontaktu.

Mohl byste sestavit přehled, jak co nejvíc předcházet co největšímu počtu projevů bolesti, opakované a akutní? Doporučení, na co by si člověk měl dát pozor. Nemáme teď na mysli onkologické, diabetické a další pacienty, ale „oběti“ civilizačního komfortu.

Většina chronických bolestí jako jsou bolesti zad, hlavy, kloubní a svalové bolesti souvisí s radikální změnou životního stylu. V popředí je nedostatek přirozených pohybových aktivit, pobyt v přírodě. Klíč k prevenci těchto chronických bolestí je proto v zásadní úpravě životního stylu.

Kdy by si měl člověk uvědomit, že je nutné s bolestí lékaře navštívit?

Když bolest začíná omezovat aktivity běžného denního života.

Lidé si často „ordinují“ léky sami, střídají je, míchají. Poznáte neukázněného pacienta?

Ano, po letech klinické praxe lze řadu věcí identifikovat a rozpoznat.

Velké je i nebezpečí závislosti. Kam až může vést návyk na léky, kterými může člověk tlumit bolest a získá je bez předpisu?

Některé léky proti silné bolesti (opioidy, kanabinoidy…) mohou vést k závislosti. Toto riziko se snižuje, pokud jsou správně používány. Tzn., platí pravidlo, že se musí podávat proti silné bolesti a pokud se bolest nepodaří ovlivnit, je třeba léčbu ukončit a pokusit se hledat jinou léčebnou alternativu.

Znamená to, že při eliminaci určité bolesti může člověk vlastně vyvolat jiné problémy, ohrožení srdeční činnosti, zažívání, funkce jater, ledvin a podobně?

Ano, některé nežádoucí účinky mohou vyvolat zhoršení zdravotního stavu, např. zácpu, ospalost, nevolnost, zvracení. Snášenlivost řady léků je velmi individuální, proto se vždy začíná nízkou dávkou a účinek se testuje.

 

Autor: JAN HOVORKA

Foto: archiv

Tagy článku