foto: www.mmr.cz
Ještě úplně přesně nevíme, jak a kde krize zasáhne českou ekonomiku. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR už nyní přizpůsobuje stávající programy a zkoumá nové, tak, aby bylo možné pružně přizpůsobit pomoc aktuální nejnaléhavější potřebě. Pád cestovního ruchu jako odvětví průmyslu ohrožuje české lázně, turistická centra, dopravní společnosti, hotely, sanatoria. Přímo či nepřímo se tato situace dotkne i dalších odvětví. Jsme připraveni? Na to jsme se zeptali ministryně Kláry Dostálové:
Pandemie ovlivní zásadně ekonomiku státu. Jak odhadujete další vývoj cestovního ruchu, zejména co se týče lázní, léčebného i rekreačního pobytu. Bude to chudé léto pro zřizovatele lázní?
Cestovní ruch, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni, je pravděpodobně nejvíce zasaženým odvětvím, což bezezbytku platí i pro sektor lázeňství. Lázeňství bylo zasaženo velmi citelně, neboť významnou část klientely českých lázní tvoří cizinci – a to jak Evropané, především Němci a Rusové, tak mnoho klientů z asijských či arabských zemí. Velkou část lázeňské klientely taktéž tvoří senioři, kteří jsou epidemií koronaviru ohroženi nejvíce. Lázeňství má však jednu výhodu. Funguje víceméně po celý rok, tudíž dopad na něj bude sice závažný, nicméně jsem přesvědčena, že ne smrtící. Lázeňství je trvale, a dnes více než kdy jindy, významné pro marketingové aktivity agentury CzechTourism. Například projekt „Světové Česko“ je zaměřen již na letošní sezonu pro naše zákazníky. Naše lázně jsou ve světovém porovnání atraktivní a mnozí čeští cestující dosud tuto atraktivitu neobjevili. Agentura je spotřebitelsky srozumitelným způsobem představí, aby pomohla letošní sezoně. Věřím, že české lázeňství se svou staletou tradicí současnou situaci zvládne a časem se opět dostane na špičku lázeňství evropského. Českým lázním by měl pomoci i projekt, který chystáme na podporu domácího cestovního ruchu. Zatím analyzujeme technické a legislativní parametry takového opatření.
Počítáme-li s postupným obnovováním turistiky, bude MMR připravovat nějaká preventivní opatření proti možnému zesílení výskytu epidemie?
Ministerstvo pro místní rozvoj je samozřejmě připraveno na veškerou koordinaci při realizaci záchranných a preventivních opatření, jak s resortem zdravotnictví, tak s ostatními resorty, jak to bude postupně vyžadovat aktuální situace.
Co se týče samotného odvětví turismu, bude se MMR společně s agenturou CzechTourism i s dalšími zainteresovanými partnery snažit přizpůsobit marketingový plán a propagační kampaně českého turismu v zahraničí i na domácí scéně aktuálnímu vývoji. V minulosti, zejména v době tzv. globální krize, či v době zhoršení bezpečnostní situace v některých západoevropských turistických destinacích, byl pokles poptávky zahraničních návštěvníků částečně kompenzován zvýšením poptávky rezidentů. Dvojnásobně to může platit pro období úplného či částečného zákazu výjezdů českých občanů do zahraničí, kdy se postupně domácí turismus může stát prvotním impulsem pro znovuvzkříšení celého odvětví.
Rámec opatření zpracováváme do mimořádného akčního plánu, který bude obsahovat jak návrh konkrétních aktivit, tak i finanční a časové hledisko realizace. Také se snažíme upravit a zjednodušit podmínky čerpání Národního programu na podporu cestovního ruchu v regionech. Připravujeme také opatření „Dovolená v ČESKU“, které by se vztahovalo k čerpání služeb cestovního ruchu v ČR, respektive na posílení poptávky po těchto službách. Konkrétní podobu všech těchto uvažovaných instrumentů v tuto chvíli řešíme ve spolupráci s profesními asociacemi, experty na technologie, marketéry apod. Důležitá bude také role vládní agentury CzechTourism coby národní marketingové agentury. Vše záleží na vývoji celostátních opatření v blízké budoucnosti.
Mohou získat místní subjekty, města a firmy, dotace na obnovení činnosti např. wellness, fintess center, rehabilitační centra, neboli podpoří MMR trochu i zdravotní, nelékařskou a sociální péči?
Otázka podpory rehabilitačních center, zdravotní, nelékařské a sociální péče je jsou v gesci jiných resortů. Stávající podpůrná opatření, realizovaná ze strany MPO a MPSV, jsou do jisté míry využitelná i pro tyto subjekty.
MMR v současné době diskutuje s MPO a ČMRZB o přínosech a praktickém využití programu COVID, přičemž samozřejmě myslíme zejména na podnikatele, OSVČ působící primárně v oblasti služeb cestovního ruchu. Uvažujeme především o podpoře ubytovacích a stravovacích zařízení, cestovních kanceláří a agentur, průvodců CR, tematických parků (např. vodní parky, zábavní parky) a turistických informačních center.
Zároveň připravujeme již zmíněný projekt „Dovolená v ČESKU“, tedy na podporu cestování v ČR s využitím příspěvku státu na straně klientů.
Mohou případné projekty Smart Cities být návazně/součinně využity pro chytrou karanténu?
Součástí konceptu Smart Cities je kromě chytřejší mobility, energetiky, bydlení či vodního hospodářství také chytrá veřejná správa a její digitalizace, vytváření datových platforem na úrovni obcí a nástrojů pro komunikaci s veřejností. V této oblasti se otevírá prostor pro inovace ve spolupráci s realizátory chytré karantény, sociálními a zdravotnickými zařízeními, ale také se soukromým sektorem. Cílený informační servis a poradenství pro ohrožené skupiny může být příkladem takových aktivit. Je možné, že krize vygeneruje nové, inovativní projekty, které by jinak nevznikly.
Máte informace o možné pomoci EU nemocnicím, místům a krajům, třeba v dodávkách ochranných zdravotnických prostředků?
Z Integrovaného regionálního operačního programu 2014 – 2020 (IROP) je zdravotnictví podporováno nejen prostřednictvím nákupu přístrojového vybavení a stavebních investic, ale i např. skrze nákup techniky pro zdravotní záchranné služby nebo investic do kybernetické bezpečnosti nemocnic. Celkem by do konce roku 2023 mělo být v oblasti zdravotnických projektů z IROP proplaceno přes 13 miliard Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Co se týče ochranných zdravotnických prostředků, ty z IROP hrazeny být nemohou, protože jako investiční program požaduje na všechny investice 5 let tzv. doby udržitelnosti, což u spotřebního materiálu pochopitelně nelze splnit.
Mohlo by se jednat o případy podpory regionálního rozvoje, kdy MMR má ze zákona poskytovat pomoc po živelních a jiných pohromách?
Současná pandemie je samozřejmě velkou pohromou a celospolečenským problémem, nicméně v rámci dosud realizovaných programů, podpor v důsledku živelných pohrom, byly za tyto živelné pohromy považovány např. povodně nebo orkány. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje dotace na obnovu majetku, a to primárně ve vlastnictví obcí a krajů, tyto důsledky aktuální situace v boji proti onemocnění COVID-19 nemá. S kraji, městy a obcemi nicméně velmi intenzivně diskutujeme o dopadech COVID-19 do regionálního rozvoje a realizaci investic tak, aby veřejné investování nebylo vlivem pandemie paralyzováno.
Podpoří MMR neziskové organizace, působící v nemocnicích a sociálních službách?
Protože podpora oblasti zdravotnictví a sociálních služeb není v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj, ale spíše v kompetenci Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí, určitě bych vám doporučila se obrátit na tyto rezorty.
Chystáte nějaké formy podpory postižených rodin v oblasti pohřebnictví, tzn. v případě lidí, kteří prokazatelně zemřeli na následky onemocnění COVID-19?
MMR úzce spolupracuje s obcemi, které zajišťují tzv. sociální pohřby v přenesené působnosti povinně ze zákona o pohřebnictví bez rozdílu příčiny smrti. Zda sociálních pohřbů v důsledku pandemie onemocnění covid-19 bude více, zjistí MMR odhadem až v příštím roce, protože obce o refundaci svých nákladů na pohřbení zpravidla žádají s ročním zpožděním kvůli povinnému čekání na ukončení nebo zastavení dědického řízení.
(Pozn. Ministerstvo pro místní rozvoj nemá v kompetenci sociální dávky pohřebného, tato problematika náleží podle zákona o státní sociální podpoře Ministerstvu práce a sociálních věcí.)
Autor: Jan Hovorka
Foto: mmr.cz