Tiše a nenápadně blíží se stáří. Nejen jednoho každého z nás. Stárne společnost. Zvyšující se věk dožití, a také vyšší kvalita života v poslední třetině, paradoxně začíná dělat vrásky všem. Starost o seniory, kvalita bydlení, zdravotní péče už neznamená pobírat důchod pár let po odchodu z pracovního angažmá. Je to prostě nová kapitola života, která se týká dnes už více než třetiny obyvatel přímo, a samozřejmě jejich okolí. Zvládneme to? Na otázky odpovídá ministr zdravotnictví Adam Vojtěch:
Podle statistik a demografických dat bude zanedlouho v Praze 30-35% obyvatel v seniorském věku. Existuje v rámci zaměření MZ ČR představa, jak by měla systémově vypadat péče o tuto věkovou kategorii, nebo se musí o sebe postarat každý sám?
Na ministerstvu silně vnímáme demografickou křivku, která jasně směřuje k dalšímu nárůstu starší populace, a proto musíme nastavit kapacity systému do budoucna tak, aby požadavky, které budou vznikat, byly pokryty.
Samozřejmě máme představu, jakým způsobem vytvořit systém péče o seniory, tedy kategorii osob nad 65 let věku, a rozhodně nechceme naše rodiče, prarodiče či stárnoucí spoluobčany ponechat jejich vlastnímu osudu. V tuto chvíli intenzivně jednáme s Ministerstvem práce a sociálních věcí, abychom vytvořili fungující model zdravotně sociálního pomezí. Již nyní existuje řada institucí, které poskytují kombinovanou zdravotní a sociální péči, nicméně buď je hrazena pouze ze zdravotního pojištění nebo resortem práce. Model financování této péče přesně v poměru úměrném tomu, jakým způsobem byla vynaložena, se v tuto chvíli hledá a myslím si, že je to rozhodující problém, který v tuto chvíli v této oblasti existuje. V tomto směru je také nesmírně důležitý rozvoj domácí péče. Chceme, aby senioři mohli zůstat ve svém přirozenému prostředí. Intenzivně se tomu věnujeme. Připravujeme například projekty komunitní péče pro pacienty s Alzheimerovou chorobou, které budou v tomto roce zahájeny.
Může ministerstvo nějak ovlivnit kvalitu a úroveň péče v domech seniorů, DSP, LDN, i ve spolupráci se zřizovateli, jako je MHMP nebo MČ?
Většina zařízení, jako jsou domy seniorů, DSP apod., je operována Ministerstvem práce a sociálních věcí, a tedy zde v současnosti není možnost, aby Ministerstvo zdravotnictví mohlo kontrolovat kvalitu péče v těchto zařízeních poskytované. Přesto, jak už bylo zmíněno v předchozí otázce, jednáme o tom, abychom byli schopni pokrýt segment zdravotní péče v těchto institucích, a pokud by byl proplácen ze zdravotního pojištění, tak logicky bude v možnostech Ministerstva zdravotnictví, potažmo pojišťoven, tuto péči kontrolovat.
Nedostatek lékařů je obecně známý problém. Je možné oživit fenomén "rodinný lékař", podpořit praktické lékaře se stálou klientelou v pražských městských částech a podobně?
Koncept primární péče v České republice je odlišný od systému zavedeného například ve Velké Británii, kde mají rodinné lékaře. U nás máme historicky velmi pozitivní zkušenost s praktickými lékaři, a to jak pro dospělou populaci, tak pro populaci dětskou. Naším cílem je posílit roli praktických lékařů v systému, chceme rozšířit jejich kompetence, proto v tuto chvíli pracujeme na reformě primární péče. To přispěje k lepší organizaci péče o pacienta obecně a také pomůže celý obor více zatraktivnit pro mladé lékaře. Reforma také zásadně zkvalitní péči o chronické pacienty a seniory. Součástí reformy uvažujeme o modelu sdružených praxí, kde by společně působili dva až tři lékaři, kteří by byli schopni se zastoupit a poskytovali by péči do pozdějších hodin. Jednoznačně to pomůže k větší dostupnosti zdravotní péče v této oblasti.
Děkujeme za rozhovor.
Autor: Jan Hovorka
Foto: archiv