foto: pardubickykraj.cz/Ing. Ladislav Valtr
Nemocnice Pardubického kraje jsou hlavními zařízeními v regionu. Stejně jako na dalších místech republiky, museli krajští politici řešit jak nečekanou pandemii, tak prevenci a zajištění bezpečnosti obyvatel do budoucna, pro případ další vlny. Jak vidí situaci Ing. Ladislav Valtr, MBA, člen Rady pro zdravotnictví Pardubického kraje? Zeptali jsme se:
Zdravotnictví má za sebou bezprecedentní krizovou situaci. Co přinesla zásadního pro Pardubický kraj?
Negativní dopady této nové situace na celém světě samozřejmě dramaticky převažují nad jistými průvodními pozitivy a novými příležitostmi. Na druhou stranu různých restrikcí a děsivých zpráv je všude už až příliš. Proto vám odpovím právě těmi pozitivními střípky. Během jarního náběhu koronavirové situace jsme totiž také byli svědky ohromné vlny solidarity mezi lidmi. Hodně mě potěšila obětavost, šikovnost i disciplína českého národa, který si opět dokázal poradit i v takto mimořádných podmínkách. V Pardubickém kraji skvěle zafungovalo mnoho dobrovolníků a organizací. Nyní je na nás, abychom na všechna tato pozitiva nezapomněli a snažili se na této vlně fungovat i nadále.
Máte plán, jak být připraveni pro případnou další vlnu epidemie?
V rámci našich nemocnic byla přijata celá řada opatření, od aktualizace pandemických plánů a postupů, přes posílení zásob ochranných prostředků, jejich distribuci, až po skokovou podporu kapacit našich laboratoří v podobě dodatečných analyzátorů a dalšího vybavení.
Jako příklad dílčích opatření v nové výbavě našich nemocnic pak mohu zmínit také termokamery, které pomohou automatizovat a tím zvýšit bezpečnost i kapacitu kontroly při vstupu do objektů nemocnic.
Velmi důležitá je pak zejména organizační připravenost, kdy při zvýšeném výskytu nemocných může být velmi pružně vytvořena 10% záloha z celkové kapacity každého lůžkového zařízení. Pro závažnější průběhy virové nákazy má například Pardubická nemocnice kapacitu až 83 infekčních lůžek a již při první vlně mohla disponovat až 60 lékaři a téměř 350 sestrami s odborností v oblasti intenzivní péče. Tato nemocnice může vyčlenit téměř 80 lůžek s možností plicní ventilace.
Stále opakovaným tématem ve všech krajích je nedostatek pracovních sil, lékařů i sester. Proč by si měli zdravotníci vybrat právě nemocnice Pardubického kraje?
V Pardubickém kraji se v případě akutní lůžkové péče jedná o jeden dominantní subjekt, tedy jednoho zaměstnavatele působícího v pěti lokalitách. Je zde tedy nejen možnost přizpůsobit místo výkonu práce v případě změn na straně zaměstnance, ale také velký prostor pro kariérní růst, tedy více vedoucích pozic, na které se lze systematicky připravovat stejně jako na práci na specializovaných pracovištích. V lůžkových odděleních s více než 2 200 lůžky je 26 specializací.
Nabízíme více než 4 200 pracovních míst. Z toho téměř 700 pro lékaře a farmaceuty a bezmála 1 600 pro zdravotní sestry. To už je prostředí, kde lze získávat zkušenosti, kde je prostor na zvyšování kvalifikace, kde lze předpokládat zdravé konkurenční prostředí a uplatnění aktivního přístupu zaměstnance. Pardubický kraj současně podporuje program Přátelská nemocnice, jehož jedním z hlavních cílů je právě stabilizace zdravotnického personálu.
Myslíte, že uvolnění povinností pro pracovníky z jiných zemí, lékařů i nelékařských sil, by pomohlo českému zdravotnictví?
Za více důležité bychom měli považovat vytváření podmínek pro setrvání našich zdravotníků, případně zdravotníků z jiných zemí EU, kteří studium absolvovali v České republice, případně v jiném členském státu EU. Ve zdravotnictví by nemělo jít primárně o uvolnění pracovních podmínek, ale o garanci kvality odborné přípravy. Neúspěch zdravotníka ze zemí mimo EU při aprobační zkoušce neznamená nemožnost pracovat na území ČR. Znamená to, že nemá odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, o jejíž uznání při aprobační zkoušce usiloval. Cílem Ministerstva zdravotnictví ČR by však každopádně měla být větší podpora zdravotníků při přípravě na všechny tři části aprobační zkoušky a neustálá aktualizace obsahu i formy těchto zkoušek tak, aby nevyvolávali zbytečné pochybnosti a hlavně, aby byla opravdu garantována kvalita.
Mohly by kraje třeba zřídit krajské lékařské fakulty, se stipendiem při nástupu do regionálních nemocnic, a podobně? Podpořila by se tak stabilizace i v oblasti sociální - byty, zaměstnání partnerů, sociální vazby…
Kraje by jistě mohly zřídit a podpořit mnoho dobrých věci, ale v tomto případě jsme již v oblasti vzdělávání a školství, kde by navíc dle mého názoru měl především lépe zafungovat stát.
Poskytují Nemocnice Pardubického kraje dostatečné služby i turistům v kraji, je jich asi podstatně více než v jiná léta?
Počet turistů se zde oproti jiným rokům výrazně nezvýšil. Kapacita našich zdravotnických zařízení je z tohoto pohledu stále dostatečná. S vědomím růstového potenciálu v oblasti turismu dále konstatuji, že i případné větší nárůsty potřeb řešení akutních stavů zhoršení zdraví a ohrožení života turistů také jistě zabezpečíme, mimo jiné zahájenou realizací centrálních urgentních příjmů v Ústí nad Orlicí a přípravou v Pardubicích. V této souvislosti lze doplnit také naši dlouhodobou snahu posilování výjezdových základen záchranné služby, včetně turisticky navštěvovaných míst, příkladem je Seč.
Zaznamenala Záchranná služba, pohotovosti a úrazová oddělení například nárůst počtu zranění cyklistů, koloběžkářů a jiných uživatelů dovolenkových radovánek?
Počet „dovolenkářských“ úrazů se k 31. 7. 2020 meziročně nezvýšil, stejně jako vloni (počítaje měsíce 5., 6., a 7.) zasahovala ZZS PAK průměrně u 32 cyklistů (1/3 z nich jevila známky opilosti), 5 bruslařů a 3 jezdců na koních měsíčně. Sporadicky (do jednotek čísel) zasahují naši záchranáři pádů vírníků, ultralightů apod. Totéž se týká úrazů na koupalištích (tobogány) a neliší se ani počet tonutí. Vzrůstají úrazy na trampolínách, ale to není otázkou jen letních měsíců.
Díky pandemii se do popředí zájmu dostávají také například lázně, ozdravné pobyty, dovolené s rekondičním programem a podobně. Máte podobně zaměřené projekty třeba pro děti?
Pardubický kraj žádné lázně v portfoliu vlastních zdravotnických zařízení nemá, stejně tak prozatím nespustil ani žádné zvláštní rekondiční programy. Nicméně to považuji za dobrý nápad a další možný krok.
Stát v poslední době podporuje rozvoj Center duševního zdraví. Má kraj v plánu podobná zařízení iniciovat?
V Pardubicích právě Centrum duševního zdraví, jako projekt Ministerstva zdravotnictví ČR v rámci reformy péče o duševní zdraví, vzniklo již v roce 2019 a zahájilo tak provoz jako jedno z prvních v ČR. Toto centrum je provozováno spolkem Péče o duševní zdraví z.s. řízeným MUDr. Petrem Hejzlarem, který podporu Pardubického kraje určitě má a vzájemně spolupracujeme. V roce 2020 tento velmi důležitý spolek díky vlastní aktivitě a s podporou veřejné správy otevře další Centrum duševního zdraví v Pardubickém kraji, a to v Chrudimi.
Vyšší kvalitu péče dnes stále více poskytují hospice a zařízení paliativní péče. Najdeme je i v Pardubickém kraji?
Ano samozřejmě. Kromě rostoucí nabídky terénních služeb různých poskytovatelů zde mohu zmínit konkrétně Hospic Chrudim z.ú., MUDr. Ludmilu Voborníkovou a její Ambulanci pro léčbu bolesti a paliativní medicínu s.r.o., Oblastní charity Pardubice, Ústí nad Orlicí a další.
Autor: Jan Hovorka
Foto: Archiv LV (pardubickykraj.cz)