Jana Mračková Vildumetzová je poslankyní, hejtmankou a předsedkyní Asociace krajů ČR. Patří k mladší generaci politiků. Její domovský Karlovarský kraj patří k nejmenším, ale sociálně, demograficky a ekonomicky k těm složitějším. Zdravotnictví kraje je tématem, o kterém hovořila s naším magazínem.
Krajské nemocnice jsou pro region významné z hlediska péče o obyvatele, zaměstnanosti, i sociální úrovně. Jaké je pro ně podle Vašich zkušeností optimální forma - provozování krajem, samostatným hospodařením, smluvními (pro)nájemci nebo třeba prodej, privatizace...?
Klíčová je dostupná a kvalitní zdravotní péče pro všechny občany. Krajské nemocnice při narovnání financování, kdy je nyní velký nepoměr mezi platbami za výkon z úhradové vyhlášky, které dostávají fakultní a krajské nemocnice, ale i kraji mezi sebou, jsou velmi dobrou formou. Nepoměr ve financích by mohly do určité míry řešit dotace. V této souvislosti je velmi dobře, že z březnového jednání s ministrem zdravotnictví máme příslib, že všechny kraje by mohly získat peníze z evropských fondů na vybavení a modernizaci urgentních příjmů nemocnic. A ty krajské nemocnice, které by od 1. ledna 2020 měly urgentní příjem propojený s lékařskou pohotovostní službou, by prostřednictvím zdravotní pojišťovny dostaly peníze i na zajištění pohotovosti.
Mohly by na nestátní zařízení působit kraje s požadavkem spolupráce, aby byla bezpečně zajištěna základní péče o obyvatele kraje? Aby mohly třeba nařídit zavedení určitého modelu péče, který státní NZZ nemůže poskytnout, ale obyvatelé takový potřebují?
Požadavek na spolupráci je možný vždy a všude. Otázka je, jaké nástroje má kraj na to ho prosadit. Často to je věcí ekonomické motivace daného subjektu, proč se ten který model zdravotní péče v určitém místě provozuje. My jsme třeba v Karlovarském kraji, kde nám velmi zásadně chyběli lékaři, zavedli náborový příspěvek – 400 tisíc pro lékaře a 150 tisíc pro sestřičky. Dostávali ho, když přišli pracovat do krajské nemocnice a zavázali se, že v ní zůstanou nejméně tři roky. Teď jsme přistoupili k tomu, že takový příspěvek bude možný u medicínských oborů, které v kraji chybí.
Mohly by mít vybrané, nebo dokonce všechny kraje vlastní lékařské fakulty a vzdělávací instituce pro zdravotníky? V jistém smyslu povinně, jako zajištění pracovních sil v NZZ v dlouhodobém horizontu.
Mně se jeví jako vhodná cesta ta, aby v kraji bylo možné vzdělávání v oborech, které k dané oblasti patří. Proto chceme v Karlovarském kraji podpořit vzdělávání a výzkum v oblasti lázeňství a balneologie, mělo by tu vzniknout zázemí pro 3. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy či centrum výzkumu a vývoje.
Diskutabilní je dnes zaměstnávání lékařů ze zahraničí. Je to konkurence pro místní doktory, ohrožení bezpečnosti pacienta, nebo řešení nedostatku pracovních sil?
Máme u nás kvalifikované lékaře z Ukrajiny. Pracují na specializovaných odděleních regionálních nemocnic, která se nedaří obsazovat českými zdravotníky. V mnoha případech by tato oddělení bylo nutné bez zahraničních odborníků dávno uzavřít, týká se to například interen. A kraje si v žádném případě nemohou dovolit ohrozit dostupnost zdravotní péče pro občany. Proto jsem na základě volání ze všech krajů apelovala jako předsedkyně Rady Asociace krajů ČR na ministra zdravotnictví a premiéra, aby projekt „Ukrajina“ mohl za jasně daných podmínek, týkajících se především kvalifikace lékařů, pokračovat. Což se podařilo.
V čem jsou situace krajských nemocnic v ČR stejné a v čem se zásadně liší?
O tom jsem už mluvila dříve, rozdíl je v tom, jakou platbu za výkon krajské nemocnice dostávají z úhradové vyhlášky. Je v tom velký nepoměr. Další problém spočívá v tom, že když vláda svým nařízením rozhoduje o zvyšování platů zdravotníků, nedává na to krajům ani korunu, přestože kraje kvůli konkurenceschopnosti musí platy zvyšovat i ve svých zařízeních. Dlouhodobě voláme po tom, aby spolu s nařízením o zvýšení platů dostávaly kraje také potřebné peníze. Teď to musí platit ze svého, což například u karlovarské krajské nemocnice znamená další ztrátu. Není možné, aby kraj neustále sanoval zvyšování platů zdravotníků, protože částka se nabaluje a každý rok zvyšuje. Karlovarský kraj navíc na paušálech dostává nejméně z celé republiky.
Myslíte, že by byl zájem třeba o zdravotní sestry a další personál třeba z Číny?
Jak jsem řekla dříve, místa, která se nedaří dlouhodobě obsazovat českými odborníky, bývají v současné době nabízena kvalifikovanému zdravotnickému personálu z Ukrajiny. Díky tomu pracoviště nemusí zavírat a zdravotní péče je zachována.
Parlament pracuje na zákonu o léčitelské službě. Měl by převést péči o poskytovatele nelékařské péče a tzv. alternativních metod do gesce krajů. Souhlasíte s tím, vidíte to jako řešení?
Podle návrhu zákona by léčitelům, kteří svou praxi neohlásí krajskému úřadu, hrozila pokuta 100 tisíc korun, při opakovaném přestupku až milion korun a deset let zákazu činnosti. Léčitel by také musel nahradit škodu, kterou způsobí neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou. Souhlasím s tím, že současný stav, kdy orgány veřejné moci, ani pacienti nemají žádný přehled o léčitelích, ani o metodách, které nabízejí, je velmi neuspokojivý a je třeba s tím něco udělat. V Česku navíc nefunguje žádná organizace, která zastřešuje celou oblast léčitelství. Jednotlivé svazy sdružují lidi, kteří se zabývají jednotlivými oblastmi alternativní medicíny. Na prvním místě přitom jednoznačně musí být kvalitní péče o lidské zdraví. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že když už člověk opravdu vážně onemocní, hledá všechny způsoby, které by mu pomohly. A zde může nastoupit například jako jedna z alternativních metod vedle klasické medicíny tradiční čínská medicína. Pokud by šlo o centrum, které by zaměstnávalo specializované odborníky, umím si takovou možnost velmi dobře představit.
NOVÉ ČÍSLO MAGAZÍNU HOSPITALin OPĚT V TIŠTĚNÉ PODOBĚ! UŽ OSMÝ ROK VYDÁVÁME JEDINÝ ČASOPIS DO NEMOCNIC A ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ. CHCETE I VY MÍT ZAJÍMAVÉ ČTENÍ PRO PACIENTY, LÉKAŘE I SESTRY? ČTENÍ O VÁS? OBJEDNEJTE SI VÝTISKY NA A SLEDUJTE NAŠE STRÁNKY!