foto: cap.cz/Jan Matoušek ČAP
Očekává se, že vlivem stárnutí populace se v následujících čtyřiceti letech ztrojnásobí počet osob, které se dostanou do situace nesoběstačnosti a vznikne jim tak nárok na příspěvek na péči.
Z dnešních přibližně 360 000 osob se dostaneme kolem roku 2060 na 1,1 milionu lidí pobírajících příspěvek na péči. Státu však z hlediska financování dlouhodobé péče dochází dech. Navíc už dnes nejsou dostatečné kapacity na péči, ať už terénní či pobytovou. Nedostatek kapacit i financí se bude dále prohlubovat a bude potřeba do systému dostat nové zdroje. Za dané situace přichází Česká asociace pojišťoven s iniciativou, jejímž cílem je vyvolat na téma dlouhodobé péče veřejnou debatu, která vyústí v konkrétní návrhy opatření. Například zda by součástí řešení mohlo být pojištění dlouhodobé péče.
Výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek k tomuto tématu říká: „Chceme ukázat, že soukromá participace na financování zdravotní péče je možná a potřebná, že není asociální, ale že ve skutečnosti otevírá daleko širšímu počtu osob naději na důstojnou, dostupnou a kvalitní péči bez zásadních dopadů na jejich rodiny, bez úplatků a beze strachu o budoucnost.“ Jan Matoušek nám odpověděl i na další otázky o dlouhodobé péči ve stáří:
Proč je řešení dlouhodobé péče ve stáří pro pojišťovny nyní tématem?
Primární úkol pojišťoven je rozumět rizikům, včetně těch dlouhodobých v horizontu dekád. A vzhledem k demografickým změnám a zvyšujícímu se počtu osob, které budou nesoběstačné ve stáří, si pojišťovny uvědomují, že se musí stát součástí řešení tohoto problému, ideálně tak, aby státní politiku v této oblasti vhodně doplňovaly. Stát má hlavní slovo v organizaci tohoto systému. Pojišťovny nechtějí a nebudou nijak konkurovat státnímu systému organizace péče. Naopak, chceme napomoci přinést do systému další zdroje a rozšířit stávající nedostatečné možnosti. Péče o nesoběstačné členy rodiny nebo blízké osoby je velmi známé téma pro každého z nás. Průzkumy veřejného mínění nám přitom ukázaly, že soukromé pojištění dlouhodobé péče by považovalo za dobrý nápad až 60 % respondentů. To je suverénně nejvíc ze všech typů možných zdravotních či sociálních připojištění.
Jak nyní typicky vypadá péče o nesoběstačného člena rodiny?
Každý z nás zažil ve své rodině nebo blízkém okolí situaci, kdy bylo potřeba se rychle postarat o člověka, který onemocněl a nedokázal už se o sebe postarat sám. Jsou to psychicky i emočně náročné příběhy, které se nás osobně dotýkají. Chceme svým blízkým zajistit co nejdůstojnější a nejlepší péči, zároveň sami potřebujeme vydělávat peníze a živit sebe a rodinu. Podle našich odhadů se přitom dnes nedostává na 20-40 % žadatelů o místa v pečovatelských domech. V této situaci nepřekvapí, že významná část dlouhodobé péče probíhá v nepřetržitém režimu v domácím prostředí a je plně tažena nejbližšími rodinnými příslušníky. Tento způsob péče je hodnocen odborníky velmi pozitivně a je také často vítanou alternativou samotnými seniory, nicméně pečující osoby nutně potřebují podporu terénních zdravotních i sociálních pracovníků. Těch je však také nedostatek a pečující osoby si mnohdy nemohou vydechnout. To je samozřejmě mimořádně psychicky a fyzicky náročné, nemluvě o často výrazné ztrátě příjmu v domácnosti, pokud je dlouhodobá péče poskytována na úkor výdělečné činnosti pečující osoby.
Jak tedy mohou pojišťovny s tímto problémem pomoci?
V oblasti dlouhodobé péče v ČR čelíme významnému sociálnímu i zdravotnímu ekonomickému problému, jehož intenzita bude výrazně narůstat. Není v silách veřejných rozpočtů plný rozsah těchto tlaků adekvátně zvládnout. Je nezbytně nutné do systému dlouhodobé péče co nejrychleji zapojit i soukromé finanční zdroje. Dopad stárnutí populace na poptávku po dlouhodobé péči je natolik výrazný, že potřebujeme rozvíjet ve vzájemné symbióze jak veřejnou, tak i soukromou vrstvu služeb, řešení a jejich financování. Jako sektor komerčních pojišťoven jsme přesvědčeni, že můžeme v řešení tohoto problému významně pomoci. Je třeba zdůraznit, že cílem této iniciativy není privatizace veřejného prostoru v systému dlouhodobé péče – nechceme nijak ujídat z koláče veřejných peněz, naopak k němu můžeme významně přispět.
Co konkrétně by pojišťovny nabízejí?
Dobrovolné soukromé pojištění dlouhodobé péče, nebo chcete-li pojištění pro případ nesoběstačnosti, by vedle výplaty měsíčních dávek v případě nesoběstačnosti nabídlo klientům a jejich blízkým komplexní poradenství a administrativní podporu v momentě, kdy je často potřeba úplně překopat dosavadní životní rutinu a velmi rychle zabezpečit péči o blízkého. Právě kombinace finanční podpory a specializované asistence může významně ulevit blízkým osobám a pomoci jim zdárně projít náročným obdobím péče o „svého“ seniora, případně jiného člena rodiny. Aby mohlo takové pojištění fungovat, potřebujeme otevřít širokou diskusi o tématu dlouhodobé péče tak, aby všichni hráči porozuměli stávajícím problémům a námi nabízenému řešení. Proto nyní oslovujeme ministerstva, politiky, obecní i krajské reprezentace a odborníky ve zdravotnictví a sociálních službách. Osobně tomuto řešení věřím a byl bych opravdu rád, kdyby se nám ho podařilo dotáhnout do zdárného konce.
Text: Redakce