foto: Archiv J. K./Jakub Kohák
Kdysi byl tak trochu enfant terrible české mediální scény. Aniž by však měl za sebou silné příznivce nebo prestižní univerzity, dostal se do čela reklamní kreativní branže. Během pár let se stal hvězdou kampaní, ale i režisérem a scenáristou, idea makerem a protagonistou. Dodnes je neokoukaný a neokoukatalný.
Umí bizarní komiku s nonšalancí, lidový humor na úrovni, inteligentní fóry se samozřejmostí. Je oblíbený jako moderátor, postava v seriálech a překvapivě dobrý herec. Umí prodat jakoukoli komoditu (v reklamě), umí dojmout, umí pomáhat. Aktuálně se podílí na kampani, kterou připravil Magistrát hlavního města Prahy proti pandemii COVID-19. Muž mnoha profesí i myšlenkových a tvůrčích rovin Jakub KOHÁK.
Jste herec, producent, organizátor a kreativec, všechno obory, kterým teď doba moc nepřeje. Jak se vás osobně dotkla pandemie, karanténa a další opatření?
Konkrétně je to tak, že nedělám skoro nic. Mohu ještě psát do deníku Metro, kam přispívám 1xza 14 dní, do Ženy a život - tam také 1x za 14 dní....a v ranní show na Evropě 2 mám minirubriku. Jinak se všechno utnulo. Jezdili jsme s Partičkou po republice, natáčel jsem různé pořady....to vše je teď u ledu.
Někteří umělci si v létě pochvalovali, že měli čas na resty a přípravu na nové období. Jste vy připraven? A na co?
Jistě - resty jsem nějaké dohnal, uklidil si šuplíky, slepil rozbité věci, přitloukl pár obrázků....ale třeba můj neukliditelný pokoj a mi uklidit nepodařilo. Ne nadarmo se mu také říká "neukliditelný"!!! Ovšem připraven jsem! Na všechno asi úplně ne, ale tak celkově jsem ready.
Většina vašich rolí vzniká v oblasti humoru - i černého, tragikomického, tak trochu skrytého. Jste veselý a vtipný normálně?
Tak zde jsem asi výjimka - ano jsem veselý a vtipný i normálně.....tedy většinou. Všichni lidé jsou z toho překvapení a třeba když mě někdo neměl rád - ne na každého působím sympaticky - tak mi to pak následně řekne s tím, že si poupravil mínění.
Co byste udělal teď na podzim proti pandemii, kdybyste byl třeba primátor nebo ministr zdravotnictví?
To je strašná otázka. Potýkáme se s bezprecedentní situací. Nikdo z nás nic podobného nezažil. Kritizovat a rozčilovat se je velmi jednoduché. Já se do odborných debat a názorů nebudu pouštět, stále se jen učíme, jak se vir chová, jaké má následky atd. Ale pokud mám odpovědět - jako ministr zdravotnictví bych se podíval kolem na ostatní státy a poučil se od těch, kteří to zvládají nejlépe a jsou podobně velcí. A také bych naslouchal odborníkům. Jako primátor bych zřejmě uklidňoval občany, dal jim nějakou naději - třeba že až bude po všem, tak uděláme na každém náměstí nějakou slavnost s limonádou zdarma....podpořil bych dobrovolnictví - možná i osobním příkladem a vůbec - šířil kladné vlny.
Myslíte, že je doba na vznik nějakého zásadního uměleckého díla, typu Bílá nemoc? Je to ve vzduchu?
Je to celkem možné, ovšem žádné signály nemám. Čas na tvorbu sice je, ale jestli je i nálada?! To nevím.
Umělci i producenti se dostávají do svízelné situace. Je stát povinen například soukromým divadlům poskytovat podporu z veřejných zdrojů?
Povinen samozřejmě není, ale toto je tak výjimečná situace, že je ta otázka na místě. Každopádně ministr Havlíček uvedl, že kompenzace a platy budou 100%....nebo tak nějak je to.....musím se na to ještě podívat.
Jak byste vy podpořil umělce na volné noze?
To je zřejmě také obsaženo v tom včerejším prohlášení.....a pokud je to 100% ušlé mzdy..... lépe bych to asi nevymyslel.
Pandemie pomine. Co po ní zůstane, změní se podle vás hodnoty, vztahy, cíle?
Jistě se změní náš náhled na svět. Poznáváme, jak jsme my i náš systém zranitelní. Snad se budeme více radovat z běžného života, z maličkostí, z cestování... A možná trochu zpomalíme a budeme víc přemýšlet....i když o té poslední větě pochybuji.
Co si z tohoto období vezmete pro sebe vy?
Každá trampota má svou mez.
Poskytl jsme sebe, tvář a profesní um, kampani pro pražský magistrát. Co by Praha a Pražané potřebovali nejvíc, teď do konce roku?
Soudržnost, slušnost, dodržování pravidel, respekt a trpělivost.
Autor: Jan Hovorka
Foto: Archiv J.K.