Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Řešíme situace, se kterými jsme se nikdy nesetkali. Krize však lidi spojuje

Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Řešíme situace, se kterými jsme se nikdy nesetkali. Krize však lidi spojuje
foto: www.msk.cz
19 / 04 / 2020

Situaci vidí ze své pozice jako stabilizovanou. Velmi oceňuje práci lékařů, sester, pracovníků sociálních služeb i všech složek IZS. Ocenění si zaslouží dobrovolníci, významnou roli sehrála spolupráce s kolegy z krajů i ministerstev. Profesor Ivo Vondrák je ale exaktní typ a jako první muž kraje vidí i chyby a nejednoduchou budoucnost.

Na počátku epidemie byl kritický nedostatek ochranných pomůcek. Kromě MZ je distribuovalo také MV za pomoci armády. Spolupracujete dál s ministerstvy, armádou a dalšími organizacemi, třeba ČLK?

Moravskoslezský kraj dosud v souvislosti s koronavirovou pandemií získal z hlavních zdrojů - Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Správy státních hmotných rezerv přes 3,5 milionu kusů ochranných pomůcek. Zhruba desetinu z tohoto objemu jsme zajistili vlastní iniciativou. Pomáhají nám moravskoslezští hasiči, policie, ostravská fakultní nemocnice, místní firmy a spolky. Vytvořili jsme systém objednávání a distribuce ochranných pomůcek a v posledních týdnech se nám už daří uspokojit všechny potřeby poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb. Systém pro objednávky se otvírá vždy jednou týdně od pátku 12 hodin do soboty 20 hodin. Roušky a další pomůcky rozdáváme také obcím s rozšířenou působností, aby mohly vybavit zaměstnance exponovaných firem – prodavačky, vodaře a další. Navíc pamatujeme i na pohřební služby. Nyní se soustředíme především na ochranné pomůcky nejvyšší úrovně ochrany, abychom minimalizovali nebezpečí nákazy lidí, kteří se starají o nemocné nakažené covid-19.

Jak velkou roli sehrála Asociace krajů ČR? Koordinujete i dál spolupráci s kolegy hejtmany?

Asociace krajů sehrála významnou roli zejména na začátku pandemie v Česku, kdy chyběly ochranné pomůcky, nebyl vytvořen systém, jak je získat, distribuovat, kdy jsme nevěděli, jaká ochranná opatření zavést, jak je realizovat a spoustu dalších záležitostí, se kterými se doposud nikdo z nás nesetkal a nikdy je neřešil. V takových  chvílích je velmi cenná spolupráce, vzájemná výměna zkušeností a pomoc kolegů. To funguje i nadále, kdy se situace, řekněme, stabilizovala.

Jsou vaše krajské nemocnice připraveny na mimořádné umístění většího počtu těžce nemocných, i třeba seniorů nebo částečně cizinců?

Zatím dobrá zpráva je, že pandemii koronaviru máme pod kontrolou, podařilo se zabránit nekontrolovatelnému šíření onemocnění. V Moravskoslezském kraji jsme vytvořili dostatečný počet dobře fungujících odběrových míst, patříme ke krajům, které testují nejvíce. S otevřením nové laboratoře bychom se mohli dostat více než na jednu pětinu testovaných v České republice, a to je klíčové z pohledu boje s pandemií. Navíc jsme pomocí rapid testů začali plošně testovat nejen všechny zaměstnance, ale také klienty pobytových sociálních zařízení v regionu a terénní služby. Protože za největší nebezpečí považuji rozšíření nákazy právě v domovech pro seniory či v ústavech poskytujících péči lidem s handicapem a s oslabenou imunitou. Chystáme i projekt plošného testování na přítomnost protilátek v těle, abychom měli lepší obraz o tom, jaký je skutečný stav nákazy v kraji. Naše záchranná služba, nemocnice a další zdravotnická zařízení patří k nejlépe vybaveným, pokud jde o plicní ventilace a přístroje pro mimotělní oběh. Dostatečná je i kapacita lůžek.

Máte v kraji hodně významných sociálně-zdravotnických zařízení, mj, Darkov, Klimkovice, nemocnici Bílovec a další. Jsou v nich problémy s nákazou u personálu nebo klientů?

Bíloveckou nemocnici, lázně v Darkově a v Klimkovicích, kde zatím nemáme problémy s nákazou personálu nebo klientů, jsme vyčlenili k tomu, aby se staraly o seniory s koronavirem, kteří žijí v sociálních ústavech.  V lázních budou umístěni lidé s lehkým průběhem onemocnění, v Bílovci pak ti se středně těžkým. Před nákazou musíme ochránit hlavně staré, bezmocné a nemocné lidi. Udělat maximum pro to, aby se nákaza nedostala a nerozšířila v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních. Tuto oblast je potřeba velmi citlivě sledovat, protože se ukazuje, že to je právě největší zdroj nákazy, který může mít pro seniory fatální následky. Proto jsme připravili tato speciální zařízení.

Hodně lázeňských zařízení zřejmě ekonomicky velmi utrpí. Připravujete nějaký program podpory, třeba i turismu orientovaného na lázně, ozdravné a léčebné pobyty?

Opatření zavedená kvůli koronaviru dopadají dramatickým způsobem také na cestovní ruch a lázeňství. Tato oblast má v krajské ekonomice důležitou roli, chceme proto její opětovný rozjezd podpořit. Kromě podpory podnikání, do které hráči z cestovního ruchu patří, připravujeme kampaň, která bude do regionu lákat návštěvníky a třeba i lázeňské hosty. Další pomoc regionálnímu cestovnímu ruchu by měla přijít od státu. Na vládní úrovni se nyní připravuje nástroj na financování rozvoje domácího cestovního ruchu a zmírnění dopadů pandemie. Jeho podstatou by měly být rekreační vouchery na pobyty v tuzemsku. Očekávám, že Ministerstvo pro místní rozvoj v nejbližší době vydá upřesňující informace o tom, jak by měl tento nástroj fungovat. Další cestou by mohlo být rozšíření úhradové vyhlášky pro křížkové lázně, tedy ty, kam pacienty posílají lékaři. Kdyby se navýšil počet zařízení, kam by jezdili pacienti na předpis, pomohlo by to řadě wellness a spa zařízení.

Parlament schválil zákon, podle kterého mohou přechodně nemocnice zaměstnávat lékaře a nelékařské pracovníky z ciziny, aniž by měli aprobační a jazykové zkoušky nebo nostrifikaci. Využijete toto uvolnění?

Zájem o lékaře i nelékařské zdravotnické pracovníky, ať už z ciziny nebo z tuzemska, máme i v „době míru“. Možnost zaměstnat zdravotníky ze zahraničí třeba bez jazykových zkoušek by nám mohla v současné situaci svým způsobem „uvolnit ruce“. Ještě to samozřejmě musíme probrat s vedením našich nemocnic a s potřebami jednotlivých zdravotnických zařízení.

Pomoc při výrobě ochranných pomůcek nabízejí i univerzity, dobrovolníci, IT komunity, kdo a co nabídl kraji? Co hodnotíte jako přínos?

Velmi mě potěšila vlna solidarity, která přichází ze všech stran – od firem a podnikatelů, univerzit, nejrůznějších spolků, roušky šijí herci, domovy dětí, senioři a seniorky, snad každý, kdo může, nabízí pomoc. Vytvořili jsme proto krajský dobrovolnický portál Spolu to dáme – spolu.msk.cz, na kterém mohou jednotlivci i organizace nabízet dobrovolnickou pomoc, a také jeho prostřednictvím pomoc získat. Funguje jako jakási burza práce – pohlídám děti, nakoupím, vyvenčím psa, vyzvednu léky, uklidím, ušiju roušku a podobně.Navíc jsme zřídili i telefonní linku pro seniory, kteří nemají přístup k internetu a nejsou zběhlí v nových technologiích.Telefon je pro tuto skupinu obyvatel uživatelsky přívětivější a hojně ji využívají. Vytvořili jsme také informační web pro pomoc podnikatelům. Odborníci v něm zdarma radí, jak se vypořádat a zmírnit finanční a ekonomické dopady, které s sebou pandemie koronaviru nese.

Bude mít epidemie nemoci COVID-19 podle vás nějaký pozitivní dopad? Restrukturalizaci ekonomiky, narovnání společenských vztahů, změny v hierarchii hodnot…?

Myslím, že koronavirus nás přinutil využívat to, co jsme zatím používali jen výjimečně. Úplně tím nejlepším příkladem jsou videokonference nebo různé typy softwaru pro on-line spolupráci. Klíčovou roli sehrávají nové technologie, jakými jsou 3D tisky, rychlé prototypování a robotizace. Obecně je však vidět jeden zásadní problém západní kultury: Nedostatečné výrobní kapacity. Byli jsme odkázaní na dovoz z Číny už předtím, ale teď jsme si uvědomili, jak jsem na tom závislí. Je třeba v této oblasti začít věci měnit. Využívat moderní technologie a uvědomit si, že vývoj a výroba sofistikovaných produktů musí jít ruku v ruce. Nesmírně si vážím práce všech dobrovolníků, kteří začali pomáhat šít roušky, vyrábět dezinfekce, vyvíjet nové ochranné pomůcky. Je toho skutečně hodně. A jako vždy, krize lidi spojuje. Na druhou stranu se v této postfaktické době objevily i negativní projevy. Vydělat na krizi, hackerské útoky na nejcitlivější část společnosti, jakými jsou nemocnice, útoky a šíření paniky na sociálních sítí. Věřme, že jsou to jen okrajové jevy a dobrá vůle opět zvítězí.

Autor: Jan Hovorka

Foto: www.msk.cz

Tagy článku