Nemocnice Česká Lípa patří ke třem pilířům zdravotnictví Libereckého kraje. Podobně jako řada dalších zdravotnických zařízení v republice prochází obměnami, které odrážejí potřeby a podmínky kraje v rámci dlouhodobé koncepce.
Po čtvrtročním “krizovém záskoku” a jmenování generálním ředitelem, repspektive předsedou nového představenstva se zhruba před rokem ujal vedoucí pozice Ing. Jaroslav Kratochvíl, MBA.
Nedávno proběhlo médii, že jste přijali mladé lékaře. Kde se vzali? Vyřešili jste jednorázově personální krizi, nastavili dobrý personální marketing, nalákali lidi na zajímavé bonusy?
Upřesním to: Lékařů bylo celkem dvanáct, tým jsme doplnili ještě několika zdravotnickými pracovníky. My se snažíme hledat hlavně mladé, perspektivní lékaře, ale je to obecně u nás dost těžké. Ti zkušenější už mají místa, dlouhodobou práci, tak jen neradi takové podmínky mění. A co si budeme povídat, všechny nemocnice nabízejí prakticky totéž, nemají se v čem lišit.
My nabízíme náborový příspěvek, pro lékaře 100 000, pro sestry 20 000, týden dovolené navíc pro zaměstnance, a tradiční benefity - poukázky, slevy, centrum zdraví, atd. Samozřejmě se nemůžeme zavděčit všem, ale snažíme se dělat to nejlepší a nejlpe, co v našich podmínkách lze. Můžu říci, že za dobu, co vedu nemocnici, jsme všechny krize přestáli, aniž bychom museli omezt provoz.
Máte lékaře také z ciziny. Prezident ČLK zdůrazňuje povinnost, že tito musí ovládat češtinu, splňujete to?
Všichni naši lékaři to splňují. Samozřejmě jsou případy, kdy třeba lékař z Ukrajiny je evidentně dobrý, ale jazyk prostě neovládá, tak ho nemůžeme bohužel přijmout. A to je leckdy škoda.
Nemyslím, že by se měl tenhle pokyn nějak rozvolnit, je to spíš na úvaze managementu. Ale hlavně jde o komunikaci pacienta a lékaře, a ten by tedy neměl mít nějaké nedostatky, tím spíše jazykové.
Jsou zahraniční lékaři tedy okamžitý přínos, nebo musíte počítat s určitou aklimatizací?
Samozřejmě jsou zpočátku řekněme k ruce, musí se zapracovat. Na to dohlédne vedoucí příslušného oddělení. My se tomu nemůžeme vyhýbat, noví lékaři, i zahraniční, jsou prostě budopucnost, a na ní musíme pracovat. A taky předcházet logickému vývoji - když se dobře zapracuje u nás, hned po něm hrábne jiná nemocnice, krajská nebo okresní.
Jsou rozdíly mezi domácími a zahraničními absolventy?
Nedá se říci, že nějak zásadní. Všude jsou medicínská studia v podstatě vyrovnaná, ale české studium je české studium. Třeba Ukrajinci třeba rozhodně projevují větší snaživost.
Co umíte nabídnout sestrám?
Jak už jsem řekl, náborový příspěvek, a další pomoc. Sice vlastní ubytovnu nemáme, ale jsme například schopni sehnat jim bydlení.
Jaká je vaše pozice v kraji?
Paradoxně jsme jediná 100% krajská nemocnice v kraji. KN Liberec má podíl města, jablonecká taky. Českolipská je jediná plně krajská, spádově pro 120 000 lidí. Samozřejmě KN Liberec je pro nás vyšší pracoviště, kam posíláme případy, které lépe zvládnou jejich odborníci.
Většina krajů se snaží o nějaký svazek nemocnic, holding, akciovku. Je to pro vás cíl, uvažovaný model, v něčem přínosný?
Je to asi v každém kraji nějak jinak. U nás se tvoří Aliance nemocic, měli bychom být jako KN Liberec a ON Jablonec její součástí, ale co to přinese, to ukáže až čas. Nemyslím si, že existuje nějaký spolehlivě fungující model. Zdravotnictví je specifická oblast, není to fabrika, kde se vyrábějí auta podle plánu. Máme pacienty a jejich problémy, lékaře… To jsou zvláštní osobnosti, chovají se po svém, leckdy to samozřejmě musíme respektovat, a to se do celkového fungování promítne. I ekonomicky. Když třeba vybíráme šicí materiál, musíme dát na názor odborného lékaře, který s tím bude pracovat. Podle někoho se určitý typ víc trhá a není tak kvalitní, a podobně. Musíme se shodnout, a prvořadý přitom vždycky nemůže být ekonomický aspekt.
Některé kraje zvažují nebo zkoušejí propojit nestátní, soukromá zařízení s provozem státních subjektů. Uměl byste si představit tento model v CL?
Pracoval jsem jak v soukromé sféře, tak jinde. Samozřejmě, že je rozdíl v přístupu, kdy se soukromník pečlivěji stará. Doplácíme prostě na 40 let totality. V propojení bych asi perspektivu moc neviděl, fungovat by měla buď jedna, nebo druhá varianta.
Je české zdravotnictví v krizi?
Nevím, co k tomu říct… Myslím, že nemocnice se dají efektivně řídit. Máme finance, a kdybychom nebydli řekněme vybydlení, nemáme vlastně problém. Ale to není jen o tom, pořád dávat peníze. Jednak by bylo lepší prostě nechat management pracovat. A také připomínat lidem, že zdraví prostě nikde na světě není zadarmo. Co je zadarmo, je prostě špatné. V tomto ohledu byly výborné poplatky u lékaře. Co se zrušily, interna nám přetéká, protože lidé nemají motivaci se o sebe starat a vážit cestu k lékaři.
Jak byste formuloval jeho stav lékařskými termíny?
Nejsem lékař, ale formuloval bych to tak, že lékařů je málo a nemocnic moc. Redukovat jejich počet neznamená, že by zase všechno řídil stát s větším přehledem, ale vytvořily by se spádové podmínky, lépe odpovídající regionu. Vznikl by odpovídající pracovní trh. Tady máme málo lidí, jsou unavení, protože musí zastat péči o pacienty.
Má kraj jasnou představu, podporuje rozvoj a fungování nemocnic odpovídajícím způsobem?
Já si ymslím, že jsme tady na tom stejně jako jinde v kraji. Ten nám, když může, pomůže, nemůžu si stěžovat.
Trochu do pozadí ustoupily úvahy o centrálních nákupech. Jaký je váš názor, měly by mít NZZ toto řešení, nebo vidíte jako efektivnější vyjednávání konkrétní nemocnice s dodavateli?
Z naší zkušenosti se dohadujeme napřímo, víme co potřebujeme Podle mé zkušenosti není centrál úplně to optimální. Samozřejmě obecně platí, nebo se spíš říká, že čím větší nákup, tím lepší ceny. Ale ve zdravotnictví to neplatí vždycky.
Co nemocnice potřebuje nejvíc, jako zařízení, z hlediska provozu, stavebního a technického?
Naš nemocnice asi nejvíc klid. Tady je problémem dost velkým řekněme nejistota. Kraj nás tak jakoby chce a nechce, územně patříme do Libereckého, českolipská spádová oblast je ale dost velká. Potřebujeme vědět, jak to bude dál, a pak budeme v klidu léčit. A samozřejmě potřebujeme další lékaře a sestry.
Co děláte, když odjedete z nemocnice, ve volném čase, když prostě na špitál nemusíte myslet?
Tak to se mi úplně nedaří, ale když to vyjde: kolo, lyže, brusle, plavání, a závodně běhám - tak 7 závodů ročně.
ING. JAROSLAV KRATOCHVÍL
Předseda představenstva, generální ředitel NsP Česká Lípa, a.s. V roce 2013 nastoupil jako organizační pracovník s úkolem zvládnout krizový management. V čele nemocnice je od roku 2015. Nemocnice s poliklinkou Česká Lípa, a.s. připravuje modernizaci za 160 000 000 Kč, největší v historii, převážně z prostředků IROP Ministerstva pro místní rozvoj. Část 15% pokryje nemocnice a vlasník, Liberecký kraj.