foto: kr-zlinsky.cz/Hejtman Jiří Čunek
Krajské volby změní možná posty a jejich držitele, pandemickou situaci ale moc neovlivní. Zkušenosti z jara lze jistě vyhodnotit, plošně bude použitelná jen část zkušeností. Jak jsou kraje připraveny na možné kritické situace, jak vnímají spolupráci s centrálními organizacemi státu, co jim chybí - odpovědi na tyto a další otázky nás zajímají. V seriálu rozhovorů s hejtmany jednotlivých krajů na otázky HOSPITALin odpovídá Jiří Čunek:
Na počátku roku vypukla pandemie, a iniciativu v první etapě přebraly kraje. Pomohla Asociace krajů ČR koordinaci zásobování ochrannými prostředky?
Určitě ano, každý kraj měl OOP na několik týdnů a veškerá jednání s Vládou ČR jsme vedli koordinovaně přes Asociaci.
Nevznikl tak precedens - kraje si budou postupy proti pandemii kontrolovat a řídit samy?
Myslím, že ne. Kraje ze zákona zodpovídají za zdravotnictví, zvlášť když nemocnice provozují. Šlo o to, že v té době nevěděl vlastně nikdo v tomto státě a ni v Evropě, jaký postup je nejlepší a hlavně kde získat OOP.
Máte přehled, zda jsou nemocnice připraveny i na kritickou situaci, druhou vlnu?
Ano, mám, ve většině krajů jsou vytvořeny dle pandemických plánů dostatečné rezervy pro pacienty pokud bude vlna epidemie větší, v první vlně jsme ve Zlínském kraji uvolnili 900 lůžek, a obsazeno jich bylo 9. I když ted je situace horší, máme stále velké kapacity.
Vyhovuje vám komunikace s Ministerstvem zdravotnictví, konzultujete a koordinujete kroky s Českou lékařskou komorou a dalšími organizacemi?
Komunikujeme s vládou a jednotlivými ministerstvy pomocí videokonferencí, partnerem pro nás by neměly být např. ČLK, a podobně, to je záležitost Vlády a Ministerstva zdravotnictví. My potřebujeme jasné odpovědi na naše otázky a pokud jde o různá nařízení, pak chceme, aby byla jasná a realizovatelná.
Fungují krajské hygienická stanice podle vašich představ?
Ano, ale nejsou dobře vybaveny technicky, tedy nemají například videokonferenční zařízení, což dneska nutně potřebují právě s ohledem na možnost rozšiřování nákazy, a evidentně potřebují více spolupracovníků na call centra. Další věcí, která nám chybí, je větší technická vybavenost laboratoří, protože při tolika odběrech je samozřejmě ta ruční práce bez strojů velmi náročná.
Co českému zdravotnictví nejvíc chybí?
Jednoznačně chybí nový způsob oceňování výkonů v nemocnicích. To chybí nejvíc, protože současný způsob je nespravedlivý – některým dává hodně, některým dává málo, a to za stejnou práci. Způsob oceňování v českém zdravotnictví má být takový, aby se z veřejného zdravotního pojištění a z výkonů, které nemocnice dělá, daly pokrýt všechny náklady včetně investičních. A pak také chybí odvaha pro výstavbu nových nemocnic, protože pouze nové nemocnice mohou přinést novou úroveň zdravotnictví.
Text: Jan Hovorka
Foto: www.kr-zlinsky.cz