foto: www.fnbrno.cz
Oddělení urgentního příjmu zajišťuje kromě péče o akutní pacienty odběry vzorků u pacientů s podezřením na koronavirus, tedy činnost stěrového stanu a personál, který nyní pomáhá odebírat vzorky od sociálních pracovníků města Brna. Donedávna měli na starost také personální obsazení výjezdové sanitky. Odebírat v ní jezdil také MUDr. Martin Doleček, Ph.D., primář Oddělení urgentního příjmu Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno a LF MU. Jak zvládají situaci na urgentním příjmu a koordinaci odběrů na koronavirus? Přečtěte si následující rozhovor.
Oddělení urgentního příjmu zajišťuje kromě péče o akutní pacienty odběry vzorků u pacientů s podezřením na koronavirus, tedy činnost stěrového stanu a personál, který nyní pomáhá odebírat vzorky od sociálních pracovníků města Brna. Donedávna měli na starost také personální obsazení výjezdové sanitky. Odebírat v ní jezdil také MUDr. Martin Doleček, Ph.D., primář Oddělení urgentního příjmu Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno a LF MU. Jak zvládají situaci na urgentním příjmu a koordinaci odběrů na koronavirus? Přečtěte si následující rozhovor.
Oddělení urgentního příjmu má vysokoprahovou část pro nejzávažnější urgentní případy a nízkoprahovou, kde se soustřeďují pacienti, kteří nejsou v bezprostředním ohrožení života. Jak se koronavirová epidemie promítá do každodenní rutiny Vašeho pracoviště?
Nejprve jsme museli reorganizovat urgentní příjem a sestavit pracovní týmy tak, aby se mezi sebou nepotkávaly. Samozřejmostí je vybavení personálu adekvátními ochrannými pomůckami.
Jakmile se pacient dostane na nízkoprahový urgentní příjem (NUP), udělá se tzv. pretriáž z hlediska symptomů a rizikovosti. Když se vyhodnotí, že je rizikový stran možnosti onemocnění COVID-19, jde do ambulance 1 nebo 2, a tam se pacient vyšetřuje zcela izolovaně. V této místnosti by v případě nutnosti také bylo možné pacienta napojit na plicní ventilaci. Zatím jsme měli dva pacienty, kteří se rapidně horšili, takže museli být intubováni přímo tam. U jednoho z nich se prokázal COVID-19.
Také na vysokoprahovém urgentním příjmu jsme vytvořili samostatný box, kde by se dal pacient s COVID-19 zaizolovat tak, aby nebyl ohrožen chod celého oddělení.
Zaznamenali jste také pacienta s již předem potvrzeným onemocněním COVID-19, který by vyžadoval urgentní péči?
Takového pacienta jsme zde zatím neměli. Vždy se jednalo o suspektní (pozn. podezřelé) případy. Tady je potřeba zdůraznit, že projevy dušnosti má řada onemocnění, takže pacient, který se může jevit velmi suspektně z hlediska onemocnění COVID-19, jej vůbec nemusí mít. Ale pro nás to v rámci diagnostického procesu znamená vyšetřit jej separovaně, dodržet všechna ochranná, bezpečnostní a hygienická pravidla, byť se nakonec nákaza neprokáže. Musíme být na tuto variantu připraveni a nevystavit náš personál riziku.
V čem na Vás dopadá největší tíha situace, v čem je obtížná?
Situace je velice dynamická, proto se postupy neustále mění, upravují a zpřesňují. S tím je potřeba seznámit velké množství pracovníků, zejména na NUPu se pohybuje mnoho specialistů z různých klinik, je tedy nutné zajistit distribuci aktuálních informací ke všem, což není vždy jednoduché.
V rámci dalších nařízení se rozhodlo, že k lidem indikovaným KHS nebo praktickým lékařem s podezřením na onemocnění COVID-19 bude jezdit sanitka, kterou personálně zajistí zdravotníci FN Brno pod koordinací Vašeho oddělení. Jak jste tuto situaci zvládli?
Poprvé jsme se Zdravotnickou záchrannou službou vyjeli v pátek 6. března. Kromě personálu z Oddělení urgentního příjmu v sanitce jezdili také zdravotníci z Kliniky infekčních chorob, Kliniky dětských infekčních nemocí, Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace nebo Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie, Novorozeneckého oddělení a mnozí další. Nechtěl bych zapomenout na nikoho z nich. Celkem se přihlásilo 55 dobrovolníků z různých klinik. Mechanismus indikovaných odběrů v domácím prostředí stále platí, ale již se ho neúčastní FN Brno. Nyní pomáháme magistrátu města Brna zajišťovat stěry sociálních pracovníků.
Vy sám jste jezdil odebírat vzorky. Neměl jste strach?
Pokud neuděláte chybu, nemůže se nic stát. Ochranné prostředky, které používáme, jsou naprosto dostačující. Samozřejmě musíte dodržovat všechna hygienická pravidla, nesmíte se např. napít, jinak se můžete kontaminovat. Zezačátku jsme se oblékali ke každému pacientovi do nových OOP, později v OOP byli odběroví pracovníci neustále a převlékali jsme se pouze na obědovou pauzu a na toaletu.
Jak dlouho trvaly směny a kolik lidí se podařilo odebrat?
Směny byly dvanáctihodinové a vždy jsme je plně využili. Za směnu jsme provedli běžně až 20 stěrů. Extrém byl 47 stěrů, kdy toto číslo výrazně navýšil počet hromadných stěrů.
Kromě sanitky přibyl velice rychle do Vaší kompetence také stěrový stan. Jak funguje?
Stěrový stan jsme zprovoznili 13. března – v den, kdy naše nemocnice utrpěla masivní kyberútok. Rozhodli jsme se pro odběrový stan formou drive-in, aby to bylo co nejbezpečnější. Výraznou pomocí jsou medici Lékařské fakulty MU, celkem jsme jich proškolili 80. Do stěrového stanu se dostanou pouze lidé indikovaní Krajskou hygienickou stanicí, praktickým lékařem nebo mají doporučení od ambulantního specialisty – pneumologa. Využíváme nyní elektronické žádanky, předtím nám předávala KHS kontakty telefonicky, což bylo náročné, telefon byl permanentně vytížen. Samotný stěr trvá minutu, ale předchází mu množství administrace. Nejdřív jsme všechno vypisovali ručně, pak jsme dostali tiskárnu, počítač, tiskárnu štítků. A úplná novinka je zavedení odběrů pro samoplátce. Tento týden jsme hasičům z JMK provedli v rámci odběrového stanu cca 500 rapid testů.
Kolik vzorků denně odeberete?
To se dost liší. Když byl o odběry největší zájem, tak to bylo až 300 odběrů. O víkendech je to výrazně méně a nyní denně děláme cca 100 stěrů. Nicméně pořád je pouze 5 až 6 % z nich pozitivní.
Kolik vzorků jsme zatím jako FN Brno ve spolupráci s mediky LF MU celkově odebrali?
V rámci Fakultní nemocnice Brno jsme ke dnešnímu dni provedli přes 5 000 stěrů a pak ještě 500 rapid testů pro hasiče.
K Vaší standardní práci tedy přibyla řada dalších povinností, jak jste se naučili to zvládat?
Jednotlivá opatření jsme zavedli už začátkem března, což je už docela dlouhá doba. Urgentní medicína je nárazová, jsme na to zvyklí. Co bylo pro mě asi nejvíc ubíjející, byla administrativa a nařízení, která se v průběhu času, často i několikrát za den měnila a vyvíjela a nachystané postupy a opatření se musely neustále měnit. Ale zvládli jsme to.
Co říkáte na strach ve společnosti?
Určitá panika mezi lidmi asi byla, ale myslím, že už je to mnohem lepší. Počet nemocných už klesá a je to znát i na chování lidí. Hysterie byla a občas pořád je v tom, že všichni myslí jen na COVID-19, potom se zanedbávají nebo přehlížejí jiná onemocnění a symptomy, na které lidé taky mohou umřít. To jsou ty pravé oběti covidové epidemie. Dušnost neznamená jen covidovou pneumonii, může to být i srdeční selhání, plicní embolie a mnoho dalších velmi závažných onemocnění.
Jaká situace je na Oddělení urgentního příjmu nyní?
Nálada je normální. Ochranných pomůcek máme dostatek. Od začátku března jsme si na opatření zvykli, nyní se Oddělení urgentního příjmu začíná vracet do svého původního režimu. Běžný provoz na NUP je okolo 50 až 60 pacientů denně, dnes je to kolem 40 a dále narůstá. Na vysokém prahu se počet případů nezměnil, i když v době trvání přísných karanténních opatření ubylo polytraumat. Nyní nás zaměstnávají pacienti z dopravních nehod a také přibyly pády ze stromů. Lidé v karanténně si mnohdy krátí čas prořezáváním stromů na zahradě za domem a řada z nich pak končí v naší péči.